čtvrtek 18. června 2015

Kolo je kolo

Na tuhle chvíli jsme se těšili dlouho. Můžeme hrdě prohlásit, že jsme právoplatná cyklistická rodina. František v květnu osedlal své první opravdické kolo a stal se z něho cyklista. Podle čeho jsme vybírali první kolo?

Při výběru kola jsme zohlednili dva hlavní parametry:

Velikost

Dětská kola se prodávají zejména ve velikostech kol 12”, 16“, 20“ a 24“. U některých výrobců existují i modely 14“ a 18“. Jak velké kolo vybrat, záleží na délce nohou (měřeno od země po rozkrok). 
Dítě by mělo dosáhnout bezpečně na zem. Doporučuji vyzkoušet, tabulky na internetu jsou pouze orientační.

František měl od 2. narozenin zkušenost s odrážedlem FirstBike. Na kole začínal v 3,3 letech. (Výjimkou nejsou ale ani děti 2,5 leté.) 
Pořídili jsme kolo velikosti 12“, protože jedině na takto malém mohl sedět s nohama na zemi. 
Děti většího vzrůstu, nebo ty, které začínají jezdit na kole později, tuto velikost často přeskakují a z odrážedla přecházejí rovnou na 16“ anebo méně běžných 14“.

Hmotnost

Běžně prodávaná kola 12” váží od 7 do 10kg. 
Vzhledem k tomu, že chcete, aby se dítě s kolem skamarádilo, snažíte se pořídit spíš lehčí.  Specialized Hotrock 12, který jsme z druhé ruky koupili, patří se svou hmotností 7,3kg mezi ta lehčí. I tak je to, oproti podobně velkému FirstBike, které váží pouhých 3,9kg, značný skok. 
Pokud byste chtěli něco superlehkého, dá se pořídit 16“ Belter, který váží jen 5,6kg. Případně 14“ Frog s hmotností 6,7kg. Tato kola jsou samozřejmě cenově výš.

Učení na kole

Výuka byla celkem svižná. Z odrážedla uměl František držet rovnováhu, na staré tříkolce si vyzkoušel šlapání. 
Balanční kolečka, která jsou s koly 12“-16“ běžně dodávána, jsme nepoužili. 
Při prvním zkoušení kola jsem za ním běhal a zachytával pády. 
Na konci druhého zkoušení už držel balanc sám. 
Při čtvrtém zkoušení se naučil sám rozjíždět, při pátém bezpečně brzdit zadní brzdou. 
A po třech týdnech ujel na cyklostezce 9 km. Žádná věda :)

PS: Trochu retro na závěr. Když jsme s ženou uvažovali, kdy jsme začínali s ježděním my, shodli jsme se, že kolem šesti let. Dumali jsme nad tím, proč až tak pozdě. 
Vysvětlení je prozaické. Před revolucí se prostě nedala sehnat menší kola. Museli jsme tedy čekat, až dorostem :-)