středa 11. prosince 2013

Ostrava potřebuje zásah!

V úterý 10. 12. proběhla v Cooltouru vernisáž projektu Městské zásahy Ostrava 2013.
Kdo nezná koncept projektu Městské zásahy, tak základní info zde.

Sešlo se celkem 58 návrhů a podstatná část návrhů měnila centrum Ostravy - jak přilákat do centra města lidi, jak zvýšit bezpečnost a uživatelskou příjemnost. 

Nejvíce mě oslovily projekty, které se snažily řešit osu nádraží Ostrava, střed - Fukušima (Nová Karolína) - Masarykovo náměstí. Chodím tam často a pokaždé řeším, kudy mám jít - kudy je to nejkratší, nejbezpečnější, nejpříjemnější. 

Zaujal mě také návrh Ondry Vysloužila. Malá Kodaň zní přímo idylicky :-) 

Projekt revitalizace nádraží Vítkovice na muzeum dopravy nezní taky špatně. Je to velkorysá budova v bruselském stylu a v současné době chátrá a prakticky už neplní svoji původní funkci. 

Velké téma byla proluka na Masarykově náměstí. Bazén, trh, víceúčelové hřiště, lávky vznášející se nad propadající se dlažbou...

Celkově jsem nadšená, že se podařilo tuto akci nakonec v Ostravě zrealizovat. Ještě v týmu Ostravy 2015 jsme na tom projektu pracovali, ale po neúspěchu v soutěži o  EHMK 2015 přišla stopka od města a projekt padl v zapomnění. Proto chci moc poděkovat týmu, který stojí za MZO, že se do toho pustili a hlavně projekt dotáhli do šťastného konce. Díky!












úterý 3. prosince 2013

Proč nic nepíšu? Hraju po večerech se synem Power Games...



Tip pro rodiče, které video zaujalo a neznají Naomi Aldort: kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi.

Až se to utřepe, můžete se těšit na další naše příběhy...o tom, jak se nám žije bez auta.

středa 13. listopadu 2013

Nočník na cestách

Dříve nebo později to muselo přijít. Noční můra všech rodičů. Naučit dítě chodit na nočník. 
Nebudu zde popisovat sáhodlouze "jak na to", jen řeknu, že jsme se inspirovali knížkou Hurá na nočník a musím říct, že je to velmi šetrná, docela respektující a hlavně účinná metoda. 
Když už dítě zvládá jakž takž běžný provoz bez plínky, následuje další level...car-free cestování bez plínky.



Na co se připravit a na co si dát pozor?


1. Učte dítě na nočník mimo hlavní cestovaní sezónu
Většina rodičů učí dítě na nočník v létě. Nechají dítě běhat s holým zadečkem a říkají, že se tak dítě rychleji naučí. Mají pravděpodobně pravdu. Na druhou stranu v létě má naše rodina asi jako každá jiná největší cestovací špičku. Podle mého názoru, dítě potřebuje na učení na nočník klid, čas a no stress. A ten jsme našemu Františkovi nemohli v létě zaručit. Proto jsme učení na nočník přesunuli na říjen a dobře jsme udělali. Naučil se celkem rychle, bez stresu a léto jsme si ještě užili s plínkou.
2. V době intenzivního učení žádné velké cesty
Intenzivní učení trvá asi 14 dní. S Františkem jsme byli co nejvíce doma, pravidelně zkoušeli nočník a pomalu slavili první úspěchy. Sebemenší vykolejení z rutiny může zapřičinit neúspěch, což podkopává motivaci a sebevědomí dítěte.
3. Začínejte pomalu
I v období intenzivního učení se nevyhnete cestování - ať už jen pěšky, s kočárkem, na kole, autobusem nebo vlakem. Cestování bez plínky zkoušejte jen pomalu. Ze začátku je úspěch i půl hodina venku bez počurání. Pak zvládne hodinu v kočárku, potom i jízdu po městě autobusem, nakonec i hodinovou jízdu vlakem.
4. Plínka a informace
Ze začátku jsme i na tyto kratší cesty dávali plínku s informací, ať do plínky nečurá, že si hned na místě zajdeme na nočník/záchod, že jí má jen proto, kdyby se náhodou stala nehoda. Tato metoda se nám osvědčila. Prakticky nikdy nečural a všichni jsme byli klidnější. Tato metoda nefungovala při delší cestě v cyklovozíku. Dítěti se špatně z vozíku komunikuje, taky není možné kdekoli zastavit. Plínka proto byla často mokrá. Na druhou stranu tento problém se sám vyřešil. Teď v listopadu už na kole jezdíme minimálně a do jara to už snad natrénujeme natolik, že to nebude problém. Uvidíme...

5. Před odchodem z domu na nočník

Nejlepší způsob, jak předejít mokrým nepříjemnostem na cestách, je naučit dítě chodit na nočník před odchodem z domu. My jsme to udělali tak, že jsme synovi řekli, že my taky vždycky před odchodem jdeme na záchod a že se to tak dělá a tak to dělá taky. Někdy je kolem toho křik, ale dneska už poznám, kdy opravdu nepotřebuje a můžeme v klidu vyrazit na autobus. V průběhu cesty dítě až tak moc nepije, takže i hodinu i déle vydrží. 

6. Do vlaku nočník
Zatím jsme žádnou delší cestu ještě neabsolvovali, ale když jsme jeli na návštěvu k babičce (cca hodina a půl cesty), měli jsme s sebou nočník. Synovi jsme řekli, že mu sice dáváme na cestu raději plínku, ale že máme se sebou nočníček, že se může když tak vyčurat ve vlaku. Na to nakonec nedošlo, ale je to řešení i pro delší cesty. 

7. Cestovní nočník?
Při psaní tohoto příspěvku jsme narazila na cestovní nočník Potette Plus nebo na Kiddy. Máte někdo s tímto nebo jiným cestovním nočníkem nějakou zkušenost? 

Delší nočník-free cesta nás teprve čeká, tak dám potom info, jak to dopadlo. Držte palce :-)

pondělí 14. října 2013

Učíme se chodit

František bude mít v lednu dva roky. A učíme ho chodit. Zdá se vám to divné? V tohle věku by už přece měl umět chodit, ne? 

Většina dětí v tohle věku už chodí, běhá a jezdí na odrážedle. František taky. Učíme ho ale "chodit někam". Učíme ho, že chůze je prostředek, jak se dostat z bodu A (domov) do bodu B (hřiště, obchod, zastávka, nádraží). Většina dětí v tomto věku buď jezdí v kočárku nebo v autě. I my ještě často používáme kočárek, hlavně když se potřebujeme rychle někam dostat nebo když máme větší pochůzky po městě. Ale kdykoli to jde, necháváme kočárek doma a vyrážíme pěšky případně to kombinujeme s odrážedlem.



Jak tedy učit děti chodit?

1. Začněte pomalu
Na začátku volte krátké trasy. Na hřiště, které je za domem nebo jen do nejbližšího obchodu. Postupně trasy prodlužujte. U delších tras si zvolte tzv. odpočinkové body (pískoviště, lavička u řeky apod.), kde načerpáte síly, případně dáte svačinku. 

2. Motivace
Dítě musí vědět kam a proč jde. Takže: "jdeme na hřiště, bude tam kamarád." Nebo "jdeme na autobus a za dětmi si hrát." Nebo "jdeme na vlak a ten nás doveze k babičce." U nás je velkou motivací už zmínka o autobusu nebo vlaku. 

3. Udělejte si čas
Děti jsou fascinovány světem. Každý list, kámen nebo pes jsou objekty k prozkoumání. Tato zastavení cestu prodlouží. Dopřejte dítěti možnost objevovat svět kdykoli je to možné, ale když je potřeba někam dojít, oznamte mu, že vlak nepočká, kamarád odejde, pokud nedorazíme včas. U nás tato strategie překvapivě funguje.

4. Vyrážejte chodit, když je dítě odpočaté. 
Když je dítě unavené, hladové roste riziko, že se v určitém momentě zarazí a nepůjde dál. Respektujte jeho potřeby a pro jistotu s sebou mějte nosítko, např. Manducu (složená je relativně malá a vejde se do batohu nebo i větší kabelky). 

5. Nelpěte na trase
Pokud vede k cíli více cest a vaše dítě odmítá jít po vámi zvolené trase, běžte tam, kam ho to táhne. 

6. Obrňte se trpělivostí
I když se budete řídit bodem 1 až 5, ještě to neznamená, že vaše dítě bude skutečně používat chůzi jako dopravní prostředek. Někdy je listů a kamenů a psů po cestě tolik, že vaše dítě prostě nejde a nejde. Nezbývá než si vzpomenou na všechny příručky z chytrých knih o výchově a prodýchávat a nějak pokud možno šetrně ventilovat své emoce. 

Ale když to všechno zvládnete, čeká vás příjemný bonus! Vaše dítě bude na konci dne zdravě unavené, že padne do postele a prospí celou noc. 

Vaše car-free matka, jejíž dítě po obědě krásně spí více než 2 hodiny, protože dopoledne šlo pěšky na autobus a zpět.

úterý 1. října 2013

Naše kola pro Afriku

Světový den cyklistiky jsme oslavili stylově. Rozhodli jsme se dát naši starým kolům, co už dlouho smutně stojí ve sklepě, nový život. Budou už brzy brázdit cesty necesty Afriky.

Jedná se o projekt Kola pro Afriku, kdy takto darovaná kola pomáhají nejen v Africe, konkrétně v Gambii, ale i v Česku. V Africe kola slouží dětem jako dopravní prostředek do škol, které často bývají mnoho kilometrů  od jejich místa bydliště. V Česku kola opravují mimo jiné lidé, kteří jsou obtížně upatnitelní na volném trhu práce např. lidé po výkonu trestu. 

Jak kolo darovat?
Na adrese http://www.kolaproafriku.cz/sberna-mista/ si vyberte vám nejbližší sběrné místo, zavolejte na kontaktní telefon a domluvte předání. 
Kola nemusí v extra dobré kondici. Ta naše měla píchlou duši a nebyl to problém.

Naše osobní zkušenost byla velmi dobrá. Kola jsme darovali u nás ve Frýdku-Místku. Zavolala jsme den předem na uvedené telefonní číslo a domluvila čas předání (byla možnost i mimo oficiální sběrný čas). Druhý den jsme kola společně s manželem dovezli na místo, předání proběhlo v pořádku, paní si nás dokonce vyfotila, dostali jsme pohlednice a plakátky. Plakátky vyvěsíme u nás v paneláku, snad se ještě někdo chytne a pomůže nejen dětem v Africe, ale i našim přeplněným sklepům (pravda, občas nám vypomůžou i zloději :-/

sobota 21. září 2013

Car-free Ostrava

Dneska jsme s mojí maminkou vyrazili zažít Ostravu jinak. 
http://www.zazitostravujinak.cz/

Jely jsem do Ostravy jak jinak než vlakem. Zde foto jako důkaz.

Dorazily jsme na ulici 30. dubna před ostravskou radnicí a žasly jsme. V jindy liduprázdné Ostravě, která se o víkendu mění doslova na město duchů, byli na ulici stovky lidí, smáli se, popíjeli kávičku, povídali si, tvořili, odpočívali, hráli volejbal, prodávali, kupovali, poslouchali hudbu....prostě tam to ŽILO! Zázrak :-) Klobouk dolů před organizátory! Díky moc, bylo to príma odpoledne.

Místo rondlu volejbal

Místo rondlu kavárna

Závod v běhu na vysokých podpatcích


Čistější vzduch prosím!

Já ♥ vlak
Radnice a balónky

Cyklojízda alias Bibliotour

I na kole můžete být chic

Čisté nebe tam bylo taky
Omluva za kvalitu fotek. Ve vlaku jsme zjistila, že mám vybitou baterku ve foťáku, fotky jsou proto foceny mobilem. Doufám ale, že atmosféru se mi podařilo zachytit. Těším se příští rok zas a přeju si, aby Ostrava byla jednou stejně živá a plná lidí nejen jeden den v roce, ale 365 dní v roce.  

středa 18. září 2013

Car-free matka na cestách

"Z Frýdku do Zlína vlakem? A sama? Ses zbláznila, ne?" Tak nějak zněla reakce některých mých kamarádek, když jsme jim popisovala náš (máma+1,5 starý syn) prázdninový výlet do Zlína. Pro hodně maminek je představa solo cestování veřejnou dopravou s malým dítětem doslova horor. Tento článek má ambici ukázat, že to jde a navíc si to účastníci zájezdu mohou užít
.

Klíčové jsou dvě věci. Mít dobré vybavení a vymáknout dobrý spoj. No a pak ještě dobře motivované dítě.

Co je dobré vybavení?
1. Lehký a skladný golfový kočárek, který složíte a rozložíte jednou rukou, který unesete i s dítětem do schodů, případně do vlaku. 
2. Velký batoh, do kterého nacpete všechno, co na výlet potřebujete. My jeli na 3 dny a všechno se pohodlně vešlo.
3. Malou kabelku, do které si dáte základní nezbytnosti jako peníze, mobil atd.

Co je dobrý spoj?
1. Rozumná doba na přestup (cca 15 - 30 minut).
2. Co nejrychlejší vlak.
3. Co nejvyšší kvalita vlaku.

My jeli vlakem, který měl 30 minut na přestup v Ostravě (akorát na překonání nadchodu, koupení vody, poběhání po hale a přesun na nástupiště). Jeli jsme vlakem EuroCity z Polska, který z Ostravy do Otrokovic jede 1h9m. Je to klimatizovaný pěkný vlak, což oceníte hlavně v letních vedrech. Pak už jen motoráčkem 18 minut do Zlína. Do/z vlaku mi vždycky někdo pomohl, případně jsme to zvládla sama (golfky jsou lehké a úzké a vlezou se prakticky všude).

Co je dobře motivované dítě? :-)
1. Miluje vlaky.
2. Miluje nádraží.
3. Miluje vlakový a nádražní personál (výpravčí je nejlepší, má totiž červenou čepici a píšťalku).
4. Těší se na tetu.
5. Těší se na zvířátka v ZOO, a kdo byl v ZOO Lešná, ví, o čem mluvím. Doporučuju!
6. Ve vlaku bude svačinka/oběd/večeře, budeme si číst, dívat se z okna a počítat BIMBAM (železniční přejezdy), bagry, traktory, krávy, koně atd. Bude tam pan průvodčí a dáš mu lístek a udělá CVAKCVAK. A další super věci, jako je záchod, dveře otevírající po stisknutí tlačítka, světelné tabule ve vlaku.......

Maminky/tatínci, nebojte se toho, zkuste to a uvidíte...třeba příště necháte auto doma a pojedete tím skvělým úžasným VLAKEM :-)


čtvrtek 29. srpna 2013

Jak vybrat cyklosedačku?

Naše cyklodoprava se dostala do další vývojové fáze. Pořídili jsme si cyklosedačku. Důvodů bylo hned několik. S cyklosedačkou se lépe jezdí po městě. Hlavně proto, že kolo s cyklosedačkou je méně prostorově náročné, zvládá různé povrchy, i s pohledu parkování kola je to jednodušší než s vozíkem. 

Vybrali jsme si cyklosedačku Hamax Siesta


Podle čeho jsme vybírali?

Přečetli jsme si různé recenze, diskuze, články např. na www.kolo.cz nebo dTest nebo zde.

Rozhovodali jsme se mezi přední a zadní cyklosedačkou. 
Mě, dvorní rikšu našeho syna, lákala představa sedačky přední. Celé dětství jsme s mojí maminkou projezdila na kole v takové té klasické přední sedačce se stupátky. Mám na to skvělé vzpomínky. Po cestě jsme si povídaly, mamka měla v zadu košík na nákup, fungovalo to báječně. Přední sedačka umožňuje mít v zadu na kole nosič, brašny, případně batoh na zádech, což se pro dopravu po městě za nákupy nebo na návštěvy náramně hodí. 
Líbila se mi hodně sedačka iBert nebo WeeRide SAFEFRONT a SafeFront DELUXE.
Z pohledu bezpečnosti se ale přední sedačka nazdá jako vhodná volba. 
Proti přední sedačce mluví taky nižší hmotnostní limit. Je pro děti do 15 kg. Zadní sedačky unesou děti do 22 kg. 
Takže verdik rodinné rady - zadní sedačka.

Vychytávky
Chtěli jsme sedačku samonosnou (pro její instalaci nepotřebujete zadní nosič). Výhodou je, že je ke kolu stabilně připevněn pouze upínací mechanismus a vy se před každou vyjížďkou můžete rozhodnout, jestli sedačku na kolo připevníte nebo ne.
Chtěli jsme sedačku polohovatelnou. Když dítě usne, lze sedačku sklopit až o 20° a relativně dobře se v ní dítě prospí.

Nevýhody
Se zadní cyklosedačkou nemůžete vozit na zádech batoch resp. můžete, ale není to moc komfortní pro dítě. Řešíme to tím, že mám na řídítkách připevněnou brašnu, do které se mi vejde vše potřebné pro menší výlet. Tím, ale odpadá možnost jezdit s kolem na nákup, převážet úrodu ze zahrady apod. 
Další nevýhodou je příprava na jízdu. S cyklovozíkem je vše paradoxně jednoduší. Složím vozík, naložím věci a dítě do vozíku, sjedu s vozíkem výtahem, vyvezu vozík ven, skočím si pro kolo, zapojím a jedem. S cyklosedačkou je to složitější a sama jsme to ještě ani nezkoušela. 
Proč? Musíte kolo se sedačkou (už je to docela dost tíha na nošení) snést po schodech, mezitím dítě (teď 20 měsíční) pobíhá po bytě případně po chodbě a vrhá se ze schodů. Venku musíte nechat kolo o samotě, takže hrozí, že ho někdo během té chvilky ukrade. Není to moc pravděpodobné, ale může se to stát. Rychle se vrátit pro dítě a tašku a co nejrychleji seběhnout schody. Pak už to jde celkem dobře - naložit dítě, přilba, brašna a jedeme. 

Co nevidět vyrážíme poprvé na cyklovíkend se sedačkou, tak poreferujeme, jak se sedačka osvědčila i pro tento účel. 

A jak to máte vy? Máte zkušenosti s přední sedačkou? Doporučili byste ji?

čtvrtek 15. srpna 2013

Cyklodovolená Bečva

Rodičům, kteří vyjedou s cyklovozíkem na silnice, kde projíždí jedno auto za druhým, závidím jejich klid. Jsem rád, že se u nás, kromě značených cyklotras, které provázejí naše vedlejší silnice od konce devadesátých let, začínají postupně objevovat i cyklostezky, tedy cesty učeny výhradně kolistům, případě inlajnistům. Ty jsou pro cyklovozík totiž ideální.

Jednou z nich je právě Cyklostezka Bečva
Má tři větve, které se potkávají ve Valašském Meziříčí: 
  • 33km dlouhá „Rožnovská Bečva“ vede z obce Horní Bečva údolím mezi Vsetínskými vrchy a Moravskoslezskými Beskydy,
  • 52km dlouhá „Vsetínská Bečva“ vede z Velkých Karlovic mezi Vsetínskými vrchy a Javorníky,
  • 64km „Bečva“ vede z Valašského Meziříčí do Tovačova.

Pro naše čtyřdenní putování jsme si vybrali pohorskou Vsetínskou a Rožnovskou větev, se zajížďkou k přehradě Bystřička ve Vsetínských vrších. Z Ostravy, Frýdku-Místku nebo Frýdlantu se dá na cyklostezku Bečva napojit tímto cyklobusem. Pokud s kolem pojedete z Nového Jičína, Příboru nebo Kopřivnice, můžete využít tento spoj. Mimochodem, mapu všech českých cyklobusů najdete na portálu www.tourmapy.cz. Místo na kolo je dobré rezervovat předem, cena je 15 Kč/kolo.


Cestování autobusem s cyklovozíkem a brašnami nebyl problém, vše se pohodlně vešlo do zavazadlového prostoru autobusu. Vystoupili jsme na zastávce „Bílá,, chata Třešík“ a sjeli do Velkých Karlovic. Cesta je to necelý kilometr kamenitá, potom se střídají nový a původní povrch a nakonec jedete po asfaltu.

První etapa je nejbohatší na mimo-skanzenovou lidovou architekturu. Najdete ji zejména ve Velkých Karlovicích, Karolince - Raťkově nebo Novém Hrozenkově. Za pozornost určitě stojí kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích, postavený kompletně ze dřeva. Nedaleko něj je dobrá restaurace s terasou Kyčerka. Podívat se můžete na vodní nádrž Karolinka, která zásobuje pitnou vodou Zlínsko a Vsetínsko. Ke koupání vybízí umělé jezero Balaton s čistou vodou, pískovou pláží, dětským hřištěm a dalším zázemím. Noc jsme strávili v chatce v autokempu Hovězí. Vedle něj je příjemná restaurace Koliba.


Druhý den nás zavedl do Vsetína, kde jsme obkroužili zámek a pokračovali k přehradě Bystřička. Ta se nachází mimo cyklostezku, vede k ní ale málo frekventovaná silnice ze stejnojmenné vísky. Pláž na severní straně je prima, přestože srovnání s Balatonem u Karolinky nesnese. Pokud se budete chtít najíst, dobré restaurace u přehrady jsou U Mokrošů nebo Oáza. Kempy jsou zde dva, ten náš, Pod hrází, byl blíž přehradě a nutno dodat, že na nás působil, ze tří našich útočišť, nejlíp.


Třetí den jsme sjeli zpět k cyklostezce a pokračovali do Valašského Meziříčí. Zde stojí za pozornost Lapidárium Trojice, zámek Kinských nebo zámek Žerotínů. Kde se ve ValMezu dobře s kolem najíst, toť otázka, my nic lepšího, než restauraci s teráskou na náměstí nenašli. V Rožnově pod Radhoštěm jsme navštívili klasicky Valašské muzeum v přírodě. Kempy jsou zde dva, Rožnov a Sport. V obou najdete v areálu koupaliště, ve Sportu je koupacích možností více.


Poslední etapa byla nekratší a vedla, stále mírně do kopce, přes Dolní, Prostřední a Horní Bečvu k přehradě. Nejmladší člen naší výpravy ocenil dětské hřiště v Prostřední Bečvě, na opačné straně cesty, než je Zavadilka. V přehradě Horní Bečva se dá koupat, pláž je na jihovýchodní straně, bohužel bez možnosti občerstvení. To je možné v nedaleké restauraci Cherry. V Horní Bečvě se dá opět nastoupit na cyklobus, např. na zastávce „Horní Bečva,, přehrada“.

Cyklostezku Bečva na kole s prťaty doporučujeme :) 

neděle 28. července 2013

Car-free mobilní aplikace

Car-free život přináší určitá specifika. Je nutné více plánovat, ale zároveň být flexibilní a efektivně řešit případné komplikace. Velkým pomocníkem je nám při našich cestách chytrý mobilní telefon, plný užitečných aplikací. Následující článek představí naše nejoblíbenější car-free aplikace pro Android.

Pubtran

Je to takový IDOS v mobilu. Můžete hledat spoje vlaků, autobusů, vlak+bus, MHD všech větších měst. Při vyhledávání vám nabídne nejbližší zastávku, pamatuje si vaše oblíbené stanice/zastávky, má intuitivní ovládání. Používáme jí opravdu často a rádi.
Na Google play ji stáhnete ZDE.

NaVlak

Velmi užitečná aplikace, která hlásí nástupište a zpoždění vlaků. Jednoduše si vyberete nádraží a objeví se seznam odjezdů vlaků, jako na nádražní informační tabuli. Nenajdete zde všechna nádraží v ČR, ale pouze některá (seznam stanic zde). Už mnohokrát nám aplikace pomohla nakombinovat spoje tak, abychom dojeli co s nejmenším zpožděním. 
Na Google play ji stáhnete ZDE.

SMS Jízdenka

Jste v cizím městě a potřebujete si rychle koupit jízdenku na MHD. Tahle aplikace vám zjednoduší nákup SMS jízdenky. Nemusíte nikde hledat číslo, kam SMS poslat, ani text SMS. Jednoduché a efektivní řešení.
Na Google play ji stáhnete ZDE.

Meteor

Jste někde na kole, začínájí se honit mraky, vypadá to na déšť a vy nevíte, jestli už máte vyrazit domů nebo počkat až se přeháňka přežene. Takhle skvělá aplikace vám ukáže na mapě srážky a navíc na hodinu dopředu předpoví, jak se srážky budou vyvíjet. Díky aplikaci jsme se na našich cestách vyhnuli už spoustě bouřek a přeháněk. 
Na Google play ji stáhnete ZDE.

Mapy.cz

Aplikace, která vám pomůže orientovat se v neznámém prostředí. Velmi příjemnou novinkou této aplikace je možnost stažení turistické mapy ČR, až na úrovň ulic, do mobilu a využívat tak aplikaci bez připojení k internetu. 
Na Google play ji stáhnete ZDE.

SmogAlarm

Pokud žijete, jako naše rodina, na Severní Moravě, zejména v zimních měsících řešíte kvalitu ovzduší. To, jestli vůbec vyrážet někam na cesty, vám pomůže rozhodnout aplikace SmogAlarm, kterou jsme pod hlavičkou neziskové organizace Čisté nebe spustili na podzim 2011. SmogAlarm je nástroj, který Vám poskytne v reálném čase aktuální data o kvalitě ovzduší podle místa, kde se zrovna nacházíte. 
Na Google play ji stáhnete ZDE. Existuje verze i pro iOs a Windows Phone, kterou si stáhnete pomocí webové stránky www.smogalarm.cz


neděle 16. června 2013

Lednicko-valtická cyklodovolená

Minulý rok - to byl náš syn půlroční mimino - mi pro naše výletování přišla nejlepší „kočárková turistika“. Malý si v kočárku pohodlně zdříml a my se podívali na nějaký menší vrchol s chatou, na který vedla asfaltka. Když už nechtěl být v kočárku, prokládali jsme cestu nosítkem. Teď má náš syn rok a půl a přes zimu začal chodit. Kočár už není pro něj tak atraktivní, proto jsme volně přešli k plánování výletů s cyklovozíkem. Vše s rozumem: cyklostezky nebo vedlejší silnice, střídat jízdu a ťapání.

Pokud si projdete internet s dotazem „dovolená Česko cyklovozík“, vyskočí na vás nejčastěji Lednicko-valticko nebo Třeboňsko. My se koncem května vydali do Lednice. Z Ostravy jezdí dvakrát za den prima vlak do Břeclavi. Vagon určený pro přepravu jízdních kol je ideální i pro naložení širokého cyklovozíku. Cesta vlakem tam i zpět proběhla bez problému, můžeme jen doporučit.
S volbou ubytování nám pomohl portál www.cyklistevitani.cz, na kterém najdete přehled restaurací a ubytovacích zařízení, které jsou vhodná pro kola.

Den první: z Břeclavi do Lednice

Mezi Břeclaví a Lednicí vede krásná asfaltka lesem, auta na ni nesmějí. Stačí se držet zelené turistické značky až k odbočce k Janovu hradu a dále se držet značky žluté. Na úvod moc pěkné seznámení s místním cyklistickým rájem. V samotné Lednici můžete obdivovat zámek, park, skleník či minaret. Míst, kde se najíst, je zde dostatek, my měli pozitivní zkušenost s restaurací Onyx. Ubytovali jsme se hned vedle, v penzionu Jordán. Své dojmy z něj jsem sepsal zde.

Den druhý: okruh do Valtic

Jak to už v Česku bývá, když nevíme kam, jdeme po červené značce. Na ní se obvykle nachází to nejlepší z dané oblasti (u hor se jedná o hlavní hřeben, to ale není případ Lednicko-valticka). Na červené značce z Lednic jsme postupně obdivovali Lednické rybníky (možné odbočky na Rybniční zámeček a Apollonův chrám), Chrám Tří Grácií, sv. Hubert, Rendez-Vous a Valtický zámek. V lesní části bude vaše cesta s cyklovozíkem svižnější, máte-li jej odpružen. Ve Valticích můžeme rozhodně doporučit restauraci Valtická rychta (www.valtickarychta.cz). Místní park se dá projíždět křížem krážem, hledáte-li jižní východ z něj, následujte naučnou stezku Valtice. Ta vás navede na signálku – zpevněnou cestu z dob železné opony, na které na auta nenarazíte. Stoupání je zde v jednom úseku skutečně brutální (naštěstí krátké). Dále jsme pokračovali po silnici do Úval a Sedlece, kde poslední dům na modré značce podél rybníku Nesyt nabízí venkovní ochutnávku vín. Cesta podél Nesytu je moc pěkná a vede až k Hraničnímu zámečku. Dále je už na vaší kreativitě, jak se dostat do Lednice, my zvolili vedlejší silnici.


Den třetí: k Novým Mlýnům

Že by červená značka na severozápad? Jdeme na ni. Podotýkám, že máme treková kola a neodpružený vozík, takže toho, co jsme absolvovali, se nemusíte vůbec bát. Do Nejdku je cesta zpevněná, dále až do Bulhar hliněná. Zajímavá je pasáž v bezprostřední blízkosti Dyje. Z Bulhar vede cesta po jakési hrázi. Celou noc pršelo, parádně jsem na této hrázi obalil brzdy bahýnkem. Cesta podél nádrže Nové Mlýny nabízí působivé výhledy na toto obrovské vodní dílo a na pálavskou zříceninu Dívčí hrady. Povrch je bohužel rozbitý asfalt, pro cyklovozík velmi nešťastné. Oběd jsme se rozhodli dát v Zaječí ve Vinařství u kapličky (www.vinarstviukaplicky.cz), poněkud monstrózně vyhlížející stavbě pod kopcem. Naše cesta pokračovala po vedlejší silnici přes Přítluky, Rakvice a Podivín,  provoz je zde malý. Z Podivína vede do Lednice hlavní silnice a na té už začínalo být husto, takže jsme co nejrychleji sjeli a následovali Velkopavlovickou cyklostezku, která přejíždí Dyji. Od Dyje k Janovu hradu vede starodávná cesta sestávající z na výšku postavených kamenů, což bylo ještě méně sjízdné, než rozbitý asfalt u Nových Mlýnů. Janův hrad stojí rozhodně za vidění. Vede k němu mostek přes kanál, na jeho konci jsou protiautomobilové sloupky – s vozíkem (< 80cm) jsme se vešli jen taktak. Odtud se můžete i s koly svézt lodí – informace o tomto na www.1plavebni.cz


Den čtvrtý: směrem k soutoku Moravy a Dyje

Lesní cestou popsanou v prvním dni jsme se přemístili opět do Břeclavi, odložili si na nádraží bagáž a vydali se dál po zelené značce k zámečku Pohansko. Malý tam cupital podél rybníčku a já zas ocenil místní gril :) Pokračovali jsme dál směrem k soutoku Moravy a Dyje. Krajina je to nevídaná. Na nejpřímější cestě k soutoku se po nějaké době objeví panely, variant je ale více, od Lánského zámečku vede další zpevněná paralelní cesta. Protože jsme nechtěli malého trápit dlouhou jízdou kvůli něčemu pro něj tak abstraktnímu, jako je soutok dvou řek, nedojeli jsme až k němu a vrátili se zpět jinou cestou na zámeček Pohansko. Dá se pokračovat signálkou k Františkovu rybníku a po větších či menších silnicích se opět vrátit do Břeclavi. Ta má pěkné nábřeží. V centru je snaha o cyklopruhy, ale občas se ztrácejí.



Dovolená to byla moc pěkná, pokud chcete něco nenáročného na kola – s dětmi v sedačce, vozíku či na dětských kolech, tato oblast rozhodně stojí za vaši pozornost. Nabízí totiž unikátní spojení cest bez aut, vysokou koncentraci památek a vína :)


Občas stačí napsat email aneb MHD ve FM

E-mail odeslaný 1. 6. 2013 adresovaný generálnímu řediteli 3ČSAD (provozovatel MHD ve Frýdku-Místku).
Dobrý den pane řediteli,
obracím se na vás jako matka, která využívá MHD ve Frýdku-Místku.
Často cestuji s kočárkem a vyhledávám nízkopodlažní spoje.
Orientuju se podle vašeho jízdního řádu a podle webu http://www.idos.cz/
Bohužel poměrně často se mi stává, že v době, kdy má jet nízkopodlažní spoj přijede běžný bariérový autobus. Paradoxní je, že v době, kdy má jet běžná karosa, přijede nízkopodlažní autobus. Problém není, že by nízkopodlažní autobusy nejezdili, ale že nejezdí podle jízdního řádu. Jako příklad přikládám fotky ze čtvrtka 23.5. v 9:35, kdy měl jet podle vašeho jízního řádu i idosu nízkopodlažní autobus. Podle přiložených fotek vidíte, že přijel bariérový autobus. 
Bohužel to komplikuje život nejen maminkám s kočárky, ale i tělěsně postiženým a starším lidem, kteří s tím počítají.
Proto prosím o opravu jízdního řádu případné další kroky, které by vedly k nápravě.
Předem moc děkuji za odpověď.


Odpověď jsem obržela 3. 6. 2013 od ředitele divize osobní dopravy.

Dobrý den,
 velmi mne mrzí Vaše zkušenost, zároveň děkuji za upozornění. Chybné znaménko vzniklo při tvorbě jízdních řádů (nezpracovává naše firma). Vámi zmíněný spoj nemá jezdit nízkopodlažní autobus, ale klasický. V tomto týdnu vývěsný jízdní řád opravíme, tak aby nebyl v tomto směru matoucí. Zároveň nechám prověřit všechny ostatní jízdní řády.
Sám poměrně často cestuji s kočárkem autobusem a tak Vaši stížnost plně chápu. Každoročně proto nakupujeme pouze nízkopodlažní autobusy a vyřazujme nejstarší klasické tak, aby v dohledné době byla MHD Frýdek-Místek plně nízkopodlažní.
S pozdravem Vyvial. 

A skutečně. Jízdní řády vyměnili, autobusy jezdí podle jízdního řádu. Takže občas stačí jen napsat email...

Bohužel na www.idos.cz to ještě není aktuální. Snad to časem změní.



úterý 11. června 2013

Jak vybrat car-free golfky?

Nedávno jsem na blogu popisovala, jak vybrat car-free kočárek. Jak dítě roste, řešili jsme i to, jak vybrat car-free golfky. Golfky používáme hlavně při cestování v MHD, v meziměstských autobusech, kdy není jisté, že bude místo na kočárek, nebo když cestuje pouze jeden rodič s dítětem vlakem a musí se vícekrát přestupovat (dítě do manduky a složený kočárek do ruky). 

Následuje pár tipů, na co si dát při výběru pozor.

1. Hmotnost
Hlavní přednostní golfek je jejich nízká hmotnost. Golfky byste měli unést včetně naloženého dítěte (plus obsah košíku a tašky). Čím lehčí, tím lepší. My jsme si dali limit 6 kg. Při výběru kočárku vás můžou zlákat různé technické vychytávky, ale pozor na to, abyste neměli doma další sportovní kočárek, který s dítětem tak tak unesete. Nejlépe je využít pro výběr nějaký agregátor e-shopů např. Heureka.cz. Tam lze zadat jako kritérium vyhledávání hmotnost. 

2. Rozměry a tvar při složeném stavu
Golfky by měly být při složeném stavu co nejkompaktnější, radši delší tvar než široký. Dáte ho pak prakticky všude např. v autobuse mezi sedadla, ve vlaku nahoru do úložného prostoru. Delší tvar se vám bude také lépe nosit. Nikde nesmí nic nepřečuhovat, neměl by se sám rozkládat, měl by sám stát.

Takto ANO.
Peg Pérego Pliko Mini

Inglesina Swift


Takto raději NE.
Euro-Cart Lira

Quinny Zapp
3. Rozměry a tvar při rozloženém stavu 
Je dobré si pohlídat šířku kočárku. Skoro všechny golfky splňují "povolenou" šířku do 60 cm. I tak se šířka liší. Obecně opět platí, čím užší, tím lepší. Bude se vám lépe nosit, vejdete se i do úzkých dveří v autobusu. Ideál je podle mě do 50 cm. 
Tvar kočárku je také důležitý. Myslím, že klasický dvoustopý kočárek je pro přenášení snadnější než moderní čtyřstopý. Máte v hlavě jasnou představu, jak kočárek vypadá a nemůžese vám stát, že "zapomenete" na zadní kolečko a někde ho omylem urazíte např. při nastupování do autobusu.   

Takto ANO.
Inglesina Swift

Takto raději NE.
Quinny Zapp

4. Složitost/snadnost složení a rozložení
Golfky poměrně často skládáte a rozkládáte. Je dobré se zaměřit na to, aby jste byli schopni golfky rozložit a složit nejlépe jednou rukou. Náramně se to hodí, když zjistíte, že v autobusu už jeden kočárek je a vy byste se tam s druhým nevešli. Jednoduše dítě vytáhnete z kočárku, vezmete do náruče a volnou rukou kočárek složíte. Doporučuji si při výběru na youtube najít videorecenzi kočárku nebo si kočárek zajít zkusit do obchodu. 

My jsem si nakonec vybrali Peg-Pérego Pliko MINI Classico. Je fajn, snadno se skládá, je lehký, zatím žádné potíže. Jen na kočičí dlažbe strašně hrká, ale to každý golfáč. 


pondělí 3. června 2013

Botový park

Kdo nemá vozový park, musí mít kvalitní botový park. Car-free člověk prostě více chodí - musí zvládnout změnu počasí a povrchu. 

Boty musí být pohodlné, kvalitní a odolné vůči vodě. Kupuju boty hlavně kožené, které se dobře impregnují. Musím říct, že sehnat dobrou a pěknou car-free botu je občas v ČR problém. V obchodech jsou hlavně umělohnotky, které sice dobře vypadají, ale déle než půl hodiny v nich člověk nevydrží. Výrobci bot asi pochopili, že dnešní člověk spíše sedí (v autě) než chodí. 

Botový park - jaro/léto
Když hodně prší, nosím gumáky. Když prší středně, nosím pérka. Když je jarně, nosím baleríny nebo plátěnky. Když jdu na kolo nebo na výlet, nosím tenisky. Když jdu na hory, nosím goretexové pohory. Když je horko, nosím sandálky na podpatku nebo outdoor sandále na zahradu atd. Ještě mi chybí pohodlné kožené ploché sandálky.
Podpatkové boty u mě moc nenajdete a když už, tak hodně pohodlné nebo jako "přezuvky" do divadla :-)