úterý 16. ledna 2018

Riviéra: o nás bez nás

Tento článek není úplně tak o car-free životě... nebo snad ano?
Žijeme ve Frýdku-Místku na místě, které se jmenuje Riviéra. Pláž, chechtání racků, paraplíčka v koktejlech. Tak to zrovna ne. Je to sídliště ze 60. let, které soudruzi asi kvůli blízkosti řeky takto poeticky pojmenovali. I když nám za domem nešumí moře, vybrali jsme si Riviéru jako místo, kde chceme žít. Z pohledu našeho car-free života je takřka dokonalé. 

Proč?
  • Sídliště je přívětivé k chodcům i cyklistům - za 10 minut pěšky jsme v centru Místku, za 15 minut na vlakovém a autobusovém nádraží.
  • Blízkost řeky - 5 minut chůze a jste na břehu řeky Ostravice, kolem které vede cyklostezka spojující Ostravu a Beskydy.
  • Klid - naše a další ulice jsou slepé a tudíž odkloněné od tranzitní dopravy - oproti jiným místům ve FM je to oáza klidu.
  • Domy jsou v postaveny v dostatečné vzdálenosti od sebe a člověk nemá pocit, že si se sousedy vidí do talíře.
  • Velké množství zeleně; bohužel kvalita zeleně už taky vysoká není.
  • Dobrá občanská vybavenost - potraviny, pošta, trafika, dětská hřiště, sportovní hřiště, škola a školky.
Na Riviéře bydlíme už 9 let a jsme tu spokojeni. Před dvěma lety jsme revitalizovali náš dům (Standa je předseda společenství vlastníku a vzal si to jako jeden ze svých cílů). Také náš byt prošel rekonstrukcí. A zhruba před rokem jsme se dozvěděli, že město zajímá stav veřejných ploch sídliště a že se připravuje revitalizace. Zní to skoro idylicky, co? 


"Hřiště" za našim domem
Plná nadějí jsem k plánované revitalizaci začala hledat informace a oslovila vedení města s dotazem, v jaké fázi je projekt a zda bude zapojena veřejnost. Vedení města reagovalo vstřícně a dokonce jsem se na toto téma několikrát setkala s náměstkem primátora. Příprava revitalizace ale už běžela a město vypsalo výběrové řízení na zhotovitele projektu. Jednání s městem pokračovala a rýsovala se možnost zapojit do revitalizace zkušené odborníky na občanskou participaci a revitalizaci sídlišť. Bohužel město ze spolupráce vycouvalo, i když náklady na odborníky měly být hrazeny z grantu. 

Po několikaměsíční anabázi jsem už byla dost unavená a frustrovaná a pochopila jsem, že městu jde jen o formální zapojení lidí (přestože to bylo jasné od začátku, ale doufala jsem, že s někým ve vedení města najdu společnou řeč). Na žebříku participace (více o konceptu zde) jsme tedy ve Frýdku-Místku na nejnižších příčkách :-( 

Rok se sešel s rokem a tadááá... máme tu výsledky studie revitalizace plné zelených stromečků a krásných hřišť. 

Naše ulice v novém hávu
Některá řešení se mi líbí (řešení nového chodníku na naší ulici, reflektování pěší a cyklistické dopravy, zachování hřišť, výsadba zeleně), jiná se mi nelíbí, ale chápu je (vznik nových parkovacích míst, parkovacího domu), některá nechápu vůbec (kde budou popelnice atd). 

Ale o to nejde...
Jde o to, že výsledná studie je názorem jednoho projektanta a jeho týmu. Lidí, kteří sice mají odborné znalosti, ale nulový vztah k místu. Naopak lidé, kteří na sídlišti žijí, znají jeho slabá a silná místa. Ví, kde se cítí dobře a kam se bojí chodit. Metod zapojení veřejnosti je mnoho a pokud je vůle vedení města, mohou vzniknout zajímavé podklady pro architekty. Lidé se navíc díky zapojení cítí být součástí celého procesu a mnohem více přijímají výsledné úpravy a ztotožňují se s novým prostorem.

Navíc se mi nezdá vhodné vybírat projektanta (raději prosím architekta) na základě výběrového řízení. Pokud je vyhlášeno výběrové řízení na projekt revitalizace a soutěží se podle nejnižší ceny, kdo zaručí kvalitu výstupů? V tomto případě se nabízí jako nejlepší řešení vypsat architektonickou/urbanistickou soutěž

Zdá se vám to jako sci-fi? Zapojení veřejnosti a ještě urbanistická soutěž? 
Je to běžná praxe v rozvinutých zemích a i v ČR najdeme příklady dobré praxe. Nejvíce mě oslovil příklad revitalizace Vnitrobloku Krašovská v Plzni. Skutečně zapojena veřejnost, architektonická soutěž, transparentní proces. 
Je mi smutno, že u nás o tomto nemá nikdo ani páru :-( 
Ok, řeknete si "no jo no, Plzeň, to je velké město, na to tam mají peníze". Tak co třeba Třešť? Nebo Broumov

Co mě na celé věci mrzí nejvíc, je to, že město promrhalo příležitost. Chystá se investovat desítky až stovky milionů korun do něčeho, co MOŽNÁ lidi budou chtít  a co MOŽNÁ  bude dobré. Pokud odhlédneme od takových "zbytečností" jako je demokratičnost procesu, občanská participace, transparentnost, přinejmenším by mělo veřejným činitelům jít o hospodárně investované veřejné peníze. 

Máte někdo podobnou zkušenost? Vidíte ještě šanci, jak revitalizaci přiblížit více lidem? Žijete na Riviéře a chcete se více zapojit? Budu ráda za vaše ohlasy. Díky :-)

PS: Jo a prý město zajímá, co si o revitalizaci myslíme. Pište na sidliste@frydekmistek.cz

PSS: Co bych si na Riviéře představovala já? Komunitní zahradu (skvělé místo, kde se potkávají lidé napříč generacemi), piknikové stoly, kopec pro děti na sáňkování. Když už nové parkování, tak na zelené parkovací dlažbě. 

čtvrtek 4. ledna 2018

Dětské oblečení musí vydržet všechno

Děti a oblečení, kapitola sama pro sebe. 
Protože car-free život se v mnoha ohledech liší od normálu, i na dětské vybavení má specifické nároky. František navíc chodí do lesní školky a kvalitní oblečení je tedy základ.

Dětské vybavení dělím na dvě kategorie:
1. kategorie "musí vydržet všechno"
2. kategorie "běžné nošení"


1. kategorie "musí vydržet všechno"
Je to základ výbavy pro děti. U těchto věci hledím na co nejvyšší kvalitu - kvalitní materiály (hlavně kůže a vlna), odolnost proti vodě a větru, kvalitní zpracování, lehkost, multifunkčnost. 

Tyto věci buď kupujeme nové a nebo, pokud se podaří, nakupujeme z druhé ruky na internetu (různé bazary nebo Facebookové skupiny) či v secondhandech. Tyto věci často děti dostávají i jako dárek od babiček a dědečků. 

Co patří do této kategorie:

  • boty - musí být lehké, kožené, vydržet vodu, mají kvalitní podrážku (poslední dobou hledím i na to, aby byly co nejvíce barefoot)
  • celoroční softshellová bunda a kalhoty
  • termoprádlo
  • zimní doplňky - kukla, rukavice a ponožky

Tyto věci kupuji většinou v unisexovém provedení. Jednak proto, že děti tyto věci po sobě většinou dědí a taky proto, že se pak lépe dále prodávají. Vyšší cena za věc potom už tak moc nebolí, když člověk ví, že ji potom prodá za 70-80 % původní ceny. 



2. kategorie "běžné nošení"
Toto jsou věci, u kterých až zas tak moc nehledím na kvalitu. Sem patří trika, tepláky, mikiny, bundy na běžné nošení atd. Snažím se kupovat 100% bavlnu, většinou jednobarevné provedení nebo univerzální vzory (pruhy, puntíky apod.). Základ je, aby se věci daly dobře kombinovat. 

Věci nakupuju většinou v secondhandu nebo dědíme od příbuzných a kamarádů. Občas něco koupím v běžných řetězcích (Lidl, H&M). Například zimní bundu kupuju vždy v secondhandu. Platit kolem tisíce korun za něco, co František nosí max dva měsíce, mi přijde zbytečné. O to více investujeme do softshellové bundy, kterou využije celoročně.


Jak vypadá základní Františkova (6 let) výbava?
Léto: pět univerzálních triček, dvě mikiny, troje tepláky, troje kraťasy.
Zima: tři teplejší mikiny, zimní bunda, tři trička s dlouhým rukávem.
Celý rok: softshellová bunda a kalhoty, gumová bunda a kalhoty, gumáky, termoprádlo (v zimě jako základní vrstva, zbytek roku jako druhá vrstva), pláštěnka, jedna slušná košile a kalhoty.

Jak vypadá základní Bělčina (2 roky) výbava?
Léto: pět univerzálních triček, dvě mikiny, troje legíny, dvoje šaty, troje kraťasy, lehká bunda.
Zima: tři teplejší mikiny nebo svetry, zimní bunda, tři trička s dlouhým rukávem.
Celý rok: softshellové kalhoty, gumová bunda a kalhoty, gumáky, termoprádlo, pěkné šaty.



Tipy na osvědčené věci pro děti z kategorie "musí vydržet všechno"

Boty
Chodíme fakt hodně, takže boty jsou základ :-)

Pro malé děti:
Bělka má hodně úzkou nohu, nejlepší zkušenost máme z botami Filii šířka M (ty s hvězdičkou). Jsou drahé jak čert, ale dají se dobře prodat nebo koupit na bazaru. U barefoot bot se člověk nemusí bát koupit boty z druhé ruky. Na co si dát při koupi pozor najdete zde. Velmi dobrou zkušenost máme i s botami DDStep 015. V létě nosíme cvičky z Decatlonu, capačky Dadoos a sandálky Nike Sunray Protect.

Pro větší děti:
Celoročky kupujeme většinou superfit s goretexem (v lesní školce je to potřeba). Zimní boty jsme už přestali kupovat a místo toho období od podzimu do brzkého jara kupujeme pohorky s membránou Olang. Snažila jsem se sehnat nějaké vysoké barefoot nebo kompromisní boty s membránou do lesní školky, ale marně. Budu ráda za tip :-)  
Na léto kupujeme sandály Keen CNX. 
Za objev století považuju gumáky Demar Mammut. Do lesní školky must have! Jsou lehké, vydrží mráz až -30°C, mají vyjímatelné pratelné vložky z pravé ovčí vlny. Ideální do bláta, vody, sněhové vánice. 

Softshellové oblečení
Kalhoty už několikátý rok kupujeme u Kukadloo. Mají super střih (v pase se dají utáhnout, takže nepadají ani našim žížalám), pěkně vypadají a hlavně mají dobrý softshell. Bundu jsme taky kupovali u Kukadloo, ale zklamala nás kvalita (hlavně suché zipy) a tak už druhý rok kupujeme bundu u Outdoorkids a jsme moc spokojeni. 

Ještě k softshellu. Důležité parametry jsou voděodolnost a paropropustnost. Podle mě je nejlepší parametr voděodolnost W/P: 10.000 mm a paropropustnost CDI: 5.000 g/m. Materiál vydrží drobný déšť a vlhko (sezení ve vlhké trávě a písku), ale má dostatečnou prodyšnost. Běžně se prodává 10.000/3.000, ale děti, které se hodně hýbou, se v něm potí. Naopak větší paropropustnost zase tak neizoluje a dětem může být zima. 

Termoprádlo
Pro malé děti jsou super věci od ManyMonths. Kvalitní merino a rostoucí střih. Bělka má rostoucí body/tričko a je to fakt super věc. V zimě jako základní vrstva, v létě jako mikina. Merino věci se mi daří kupovat v secondhandech nebo na internetu třeba zde. František nemá rád merino a ocení termoprádlo z Lidlu. 

Zimní doplňky
V čem naše děti uvidíte od podzimu do jara? V kuklách od ManyMonths. Proč? Mají chráněný krk, uši, hlavu, čelo. Když jim je teplo na hlavu, kuklu jen stáhnou a krk mají pořád v teple. Kukla navíc skvěle sedí pod cyklopřilbu. Kukla je dost tenká, takže v zimě slouží jako základní vrstva pod čepici. Ty většinou kupuju vlněné ze secondhandu. Dobrou zkušenost máme také s čepicemi Roli, které jsou speciálně vyrobeny jako čepice pod přilbu. 

Rukavice kupujeme od firmy Fantom. Super matroše i střih a cena velmi dobrá. 
Do lesní školky ideální tyto, běžné nošení tyto.  

Zimní ponožky jedině s vlnou. Většinou kupujeme od firmy VoXX

Gumové kalhoty a bundy kupujeme, asi jako většina lidí, v Lidlu. 

Mimitipy
Ještě pár tipů co se nám osvědčilo pro miminko. Protože jsem hodně nosili, tak opět funkční merino prádlo (koupeno z druhé ruky) a fleesové overaly z Lidlu. Hodně jsme taky využili půjčenou zateplenou kapsu na nošení. Do kočárku na zimu se nám moc osvědčila Columbia péřová kombinéza - lehká, teplá, stačilo jen podvléct merinem a dítě spokojeno :-) 

Doufám, že článek někomu ušetří čas a peníze. Děti podle mě potřebují opravdu jen pár kvalitních základních kousků a na ostatních věcech člověk může dost ušetřit. Tak ať nám rostou :-)


PS: I když jezdíme hodně na kole, děti se zatím obešly bez speciální výbavy na kolo. František ale už projevil přání mít cyklokraťasy a dres. Hádejte co dostane od babičky na narozeniny? :-)