pondělí 14. října 2013

Učíme se chodit

František bude mít v lednu dva roky. A učíme ho chodit. Zdá se vám to divné? V tohle věku by už přece měl umět chodit, ne? 

Většina dětí v tohle věku už chodí, běhá a jezdí na odrážedle. František taky. Učíme ho ale "chodit někam". Učíme ho, že chůze je prostředek, jak se dostat z bodu A (domov) do bodu B (hřiště, obchod, zastávka, nádraží). Většina dětí v tomto věku buď jezdí v kočárku nebo v autě. I my ještě často používáme kočárek, hlavně když se potřebujeme rychle někam dostat nebo když máme větší pochůzky po městě. Ale kdykoli to jde, necháváme kočárek doma a vyrážíme pěšky případně to kombinujeme s odrážedlem.



Jak tedy učit děti chodit?

1. Začněte pomalu
Na začátku volte krátké trasy. Na hřiště, které je za domem nebo jen do nejbližšího obchodu. Postupně trasy prodlužujte. U delších tras si zvolte tzv. odpočinkové body (pískoviště, lavička u řeky apod.), kde načerpáte síly, případně dáte svačinku. 

2. Motivace
Dítě musí vědět kam a proč jde. Takže: "jdeme na hřiště, bude tam kamarád." Nebo "jdeme na autobus a za dětmi si hrát." Nebo "jdeme na vlak a ten nás doveze k babičce." U nás je velkou motivací už zmínka o autobusu nebo vlaku. 

3. Udělejte si čas
Děti jsou fascinovány světem. Každý list, kámen nebo pes jsou objekty k prozkoumání. Tato zastavení cestu prodlouží. Dopřejte dítěti možnost objevovat svět kdykoli je to možné, ale když je potřeba někam dojít, oznamte mu, že vlak nepočká, kamarád odejde, pokud nedorazíme včas. U nás tato strategie překvapivě funguje.

4. Vyrážejte chodit, když je dítě odpočaté. 
Když je dítě unavené, hladové roste riziko, že se v určitém momentě zarazí a nepůjde dál. Respektujte jeho potřeby a pro jistotu s sebou mějte nosítko, např. Manducu (složená je relativně malá a vejde se do batohu nebo i větší kabelky). 

5. Nelpěte na trase
Pokud vede k cíli více cest a vaše dítě odmítá jít po vámi zvolené trase, běžte tam, kam ho to táhne. 

6. Obrňte se trpělivostí
I když se budete řídit bodem 1 až 5, ještě to neznamená, že vaše dítě bude skutečně používat chůzi jako dopravní prostředek. Někdy je listů a kamenů a psů po cestě tolik, že vaše dítě prostě nejde a nejde. Nezbývá než si vzpomenou na všechny příručky z chytrých knih o výchově a prodýchávat a nějak pokud možno šetrně ventilovat své emoce. 

Ale když to všechno zvládnete, čeká vás příjemný bonus! Vaše dítě bude na konci dne zdravě unavené, že padne do postele a prospí celou noc. 

Vaše car-free matka, jejíž dítě po obědě krásně spí více než 2 hodiny, protože dopoledne šlo pěšky na autobus a zpět.

úterý 1. října 2013

Naše kola pro Afriku

Světový den cyklistiky jsme oslavili stylově. Rozhodli jsme se dát naši starým kolům, co už dlouho smutně stojí ve sklepě, nový život. Budou už brzy brázdit cesty necesty Afriky.

Jedná se o projekt Kola pro Afriku, kdy takto darovaná kola pomáhají nejen v Africe, konkrétně v Gambii, ale i v Česku. V Africe kola slouží dětem jako dopravní prostředek do škol, které často bývají mnoho kilometrů  od jejich místa bydliště. V Česku kola opravují mimo jiné lidé, kteří jsou obtížně upatnitelní na volném trhu práce např. lidé po výkonu trestu. 

Jak kolo darovat?
Na adrese http://www.kolaproafriku.cz/sberna-mista/ si vyberte vám nejbližší sběrné místo, zavolejte na kontaktní telefon a domluvte předání. 
Kola nemusí v extra dobré kondici. Ta naše měla píchlou duši a nebyl to problém.

Naše osobní zkušenost byla velmi dobrá. Kola jsme darovali u nás ve Frýdku-Místku. Zavolala jsme den předem na uvedené telefonní číslo a domluvila čas předání (byla možnost i mimo oficiální sběrný čas). Druhý den jsme kola společně s manželem dovezli na místo, předání proběhlo v pořádku, paní si nás dokonce vyfotila, dostali jsme pohlednice a plakátky. Plakátky vyvěsíme u nás v paneláku, snad se ještě někdo chytne a pomůže nejen dětem v Africe, ale i našim přeplněným sklepům (pravda, občas nám vypomůžou i zloději :-/