Oslavujeme 2. narozeniny!

Car-free rodina má 2 roky! Shodou okolností slavíme ve stejný den jako náš syn ;-)

A slavíme stylově...6. ledna vyrážíme s novým cyklopřírůstkem na projížďku. 

PF 2014

Ostrava potřebuje zásah!

V úterý 10. 12. proběhla v Cooltouru vernisáž projektu Městské zásahy Ostrava 2013.
Kdo nezná koncept projektu Městské zásahy, tak základní info zde.

Sešlo se celkem 58 návrhů a podstatná část návrhů měnila centrum Ostravy - jak přilákat do centra města lidi, jak zvýšit bezpečnost a uživatelskou příjemnost. 

Nejvíce mě oslovily projekty, které se snažily řešit osu nádraží Ostrava, střed - Fukušima (Nová Karolína) - Masarykovo náměstí. Chodím tam často a pokaždé řeším, kudy mám jít - kudy je to nejkratší, nejbezpečnější, nejpříjemnější. 

Zaujal mě také návrh Ondry Vysloužila. Malá Kodaň zní přímo idylicky :-) 

Projekt revitalizace nádraží Vítkovice na muzeum dopravy nezní taky špatně. Je to velkorysá budova v bruselském stylu a v současné době chátrá a prakticky už neplní svoji původní funkci. 

Velké téma byla proluka na Masarykově náměstí. Bazén, trh, víceúčelové hřiště, lávky vznášející se nad propadající se dlažbou...

Celkově jsem nadšená, že se podařilo tuto akci nakonec v Ostravě zrealizovat. Ještě v týmu Ostravy 2015 jsme na tom projektu pracovali, ale po neúspěchu v soutěži o  EHMK 2015 přišla stopka od města a projekt padl v zapomnění. Proto chci moc poděkovat týmu, který stojí za MZO, že se do toho pustili a hlavně projekt dotáhli do šťastného konce. Díky!

Proč nic nepíšu? Hraju po večerech se synem Power Games...

Tip pro rodiče, které video zaujalo a neznají Naomi Aldort: kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi.

Až se to utřepe, můžete se těšit na další naše příběhy...o tom, jak se nám žije bez auta.

Nočník na cestách

Dříve nebo později to muselo přijít. Noční můra všech rodičů. Naučit dítě chodit na nočník. 

Nebudu zde popisovat sáhodlouze "jak na to", jen řeknu, že jsme se inspirovali knížkou Hurá na nočník a musím říct, že je to velmi šetrná, docela respektující a hlavně účinná metoda. 

Když už dítě zvládá jakž takž běžný provoz bez plínky, následuje další level...car-free cestování bez plínky.

Na co se připravit a na co si dát pozor?

1. Učte dítě na nočník mimo hlavní cestovaní sezónu

Většina rodičů učí dítě na nočník v létě. Nechají dítě běhat s holým zadečkem a říkají, že se tak dítě rychleji naučí. Mají pravděpodobně pravdu. Na druhou stranu v létě má naše rodina asi jako každá jiná největší cestovací špičku. Podle mého názoru, dítě potřebuje na učení na nočník klid, čas a no stress. A ten jsme našemu Františkovi nemohli v létě zaručit. Proto jsme učení na nočník přesunuli na říjen a dobře jsme udělali. Naučil se celkem rychle, bez stresu a léto jsme si ještě užili s plínkou.

2. V době intenzivního učení žádné velké cesty

Intenzivní učení trvá asi 14 dní. S Františkem jsme byli co nejvíce doma, pravidelně zkoušeli nočník a pomalu slavili první úspěchy. Sebemenší vykolejení z rutiny může zapřičinit neúspěch, což podkopává motivaci a sebevědomí dítěte.

3. Začínejte pomalu

I v období intenzivního učení se nevyhnete cestování - ať už jen pěšky, s kočárkem, na kole, autobusem nebo vlakem. Cestování bez plínky zkoušejte jen pomalu. Ze začátku je úspěch i půl hodina venku bez počurání. Pak zvládne hodinu v kočárku, potom i jízdu po městě autobusem, nakonec i hodinovou jízdu vlakem.

4. Plínka a informace

Ze začátku jsme i na tyto kratší cesty dávali plínku s informací, ať do plínky nečurá, že si hned na místě zajdeme na nočník/záchod, že jí má jen proto, kdyby se náhodou stala nehoda. Tato metoda se nám osvědčila. Prakticky nikdy nečural a všichni jsme byli klidnější. Tato metoda nefungovala při delší cestě v cyklovozíku. Dítěti se špatně z vozíku komunikuje, taky není možné kdekoli zastavit. Plínka proto byla často mokrá. Na druhou stranu tento problém se sám vyřešil. Teď v listopadu už na kole jezdíme minimálně a do jara to už snad natrénujeme natolik, že to nebude problém. Uvidíme...

5. Před odchodem z domu na nočník

Nejlepší způsob, jak předejít mokrým nepříjemnostem na cestách, je naučit dítě chodit na nočník před odchodem z domu. My jsme to udělali tak, že jsme synovi řekli, že my taky vždycky před odchodem jdeme na záchod a že se to tak dělá a tak to dělá taky. Někdy je kolem toho křik, ale dneska už poznám, kdy opravdu nepotřebuje a můžeme v klidu vyrazit na autobus. V průběhu cesty dítě až tak moc nepije, takže i hodinu i déle vydrží. 

6. Do vlaku nočník
Zatím jsme žádnou delší cestu ještě neabsolvovali, ale když jsme jeli na návštěvu k babičce (cca hodina a půl cesty), měli jsme s sebou nočník. Synovi jsme řekli, že mu sice dáváme na cestu raději plínku, ale že máme se sebou nočníček, že se může když tak vyčurat ve vlaku. Na to nakonec nedošlo, ale je to řešení i pro delší cesty. 

7. Cestovní nočník?
Při psaní tohoto příspěvku jsme narazila na cestovní nočník Potette Plus nebo na Kiddy. Máte někdo s tímto nebo jiným cestovním nočníkem nějakou zkušenost? 

Delší nočník-free cesta nás teprve čeká, tak dám potom info, jak to dopadlo. Držte palce :-)

Učíme se chodit

František bude mít v lednu dva roky. A učíme ho chodit. Zdá se vám to divné? V tohle věku by už přece měl umět chodit, ne? 

Většina dětí v tohle věku už chodí, běhá a jezdí na odrážedle. František taky. Učíme ho ale "chodit někam". Učíme ho, že chůze je prostředek, jak se dostat z bodu A (domov) do bodu B (hřiště, obchod, zastávka, nádraží). Většina dětí v tomto věku buď jezdí v kočárku nebo v autě. I my ještě často používáme kočárek, hlavně když se potřebujeme rychle někam dostat nebo když máme větší pochůzky po městě. Ale kdykoli to jde, necháváme kočárek doma a vyrážíme pěšky případně to kombinujeme s odrážedlem.

Jak tedy učit děti chodit?

1. Začněte pomalu

Na začátku volte krátké trasy. Na hřiště, které je za domem nebo jen do nejbližšího obchodu. Postupně trasy prodlužujte. U delších tras si zvolte tzv. odpočinkové body (pískoviště, lavička u řeky apod.), kde načerpáte síly, případně dáte svačinku. 

2. Motivace

Dítě musí vědět kam a proč jde. Takže: "jdeme na hřiště, bude tam kamarád." Nebo "jdeme na autobus a za dětmi si hrát." Nebo "jdeme na vlak a ten nás doveze k babičce." U nás je velkou motivací už zmínka o autobusu nebo vlaku. 

3. Udělejte si čas

Děti jsou fascinovány světem. Každý list, kámen nebo pes jsou objekty k prozkoumání. Tato zastavení cestu prodlouží. Dopřejte dítěti možnost objevovat svět kdykoli je to možné, ale když je potřeba někam dojít, oznamte mu, že vlak nepočká, kamarád odejde, pokud nedorazíme včas. U nás tato strategie překvapivě funguje.

4. Vyrážejte chodit, když je dítě odpočaté. 

Když je dítě unavené, hladové roste riziko, že se v určitém momentě zarazí a nepůjde dál. Respektujte jeho potřeby a pro jistotu s sebou mějte nosítko, např. Manducu (složená je relativně malá a vejde se do batohu nebo i větší kabelky). 

5. Nelpěte na trase

Pokud vede k cíli více cest a vaše dítě odmítá jít po vámi zvolené trase, běžte tam, kam ho to táhne. 

6. Obrňte se trpělivostí

I když se budete řídit bodem 1 až 5, ještě to neznamená, že vaše dítě bude skutečně používat chůzi jako dopravní prostředek. Někdy je listů a kamenů a psů po cestě tolik, že vaše dítě prostě nejde a nejde. Nezbývá než si vzpomenou na všechny příručky z chytrých knih o výchově a prodýchávat a nějak pokud možno šetrně ventilovat své emoce. 

Ale když to všechno zvládnete, čeká vás příjemný bonus! Vaše dítě bude na konci dne zdravě unavené, že padne do postele a prospí celou noc. 

Vaše car-free matka, jejíž dítě po obědě krásně spí více než 2 hodiny, protože dopoledne šlo pěšky na autobus a zpět.

Naše kola pro Afriku

Světový den cyklistiky jsme oslavili stylově. Rozhodli jsme se dát naši starým kolům, co už dlouho smutně stojí ve sklepě, nový život. Budou už brzy brázdit cesty necesty Afriky.

Jedná se o projekt Kola pro Afriku, kdy takto darovaná kola pomáhají nejen v Africe, konkrétně v Gambii, ale i v Česku. V Africe kola slouží dětem jako dopravní prostředek do škol, které často bývají mnoho kilometrů  od jejich místa bydliště. V Česku kola opravují mimo jiné lidé, kteří jsou obtížně upatnitelní na volném trhu práce např. lidé po výkonu trestu. 

Jak kolo darovat?
Na adrese http://www.kolaproafriku.cz/sberna-mista/ si vyberte vám nejbližší sběrné místo, zavolejte na kontaktní telefon a domluvte předání. 
Kola nemusí v extra dobré kondici. Ta naše měla píchlou duši a nebyl to problém.

Naše osobní zkušenost byla velmi dobrá. Kola jsme darovali u nás ve Frýdku-Místku. Zavolala jsme den předem na uvedené telefonní číslo a domluvila čas předání (byla možnost i mimo oficiální sběrný čas). Druhý den jsme kola společně s manželem dovezli na místo, předání proběhlo v pořádku, paní si nás dokonce vyfotila, dostali jsme pohlednice a plakátky. Plakátky vyvěsíme u nás v paneláku, snad se ještě někdo chytne a pomůže nejen dětem v Africe, ale i našim přeplněným sklepům (pravda, občas nám vypomůžou i zloději :-/