(Bez)bariérová Stodolní?

Docela často jezdíme, já a můj syn, pracovně, ale i soukromě, do Ostravy. Nejčastěji vlakem, občas autobusem. Během cest jsem posbírala pár zkušeností a zde je pár tipů:

• Vlaky mezi F-M a Ostravou mají v každém vagóně místo na kočárek (mimo sedadlovou část) + jeden z vagónů má vyhrazený prostor přímo v sedadlové části, kde se vejdou i čtyři kočárky. Ideální, když cestuje více maminek s kočárky. Tento vagón je označen velkou cedulí se symbolem jízdního kola.

• Vlaky na trase Ostrava, Kunčice - Ostrava, Svinov nemají většinou speciální místo pro kočárky. S kočárkem můžete stát bez možnosti sezení jedině v chodbičce, hned za vstupními dveřmi. Vagóny mají sice speciální místa pro kola, kam by se vešly i kočárky, ale normálně široký kočárek (šíře do 60 cm) neprojede dveřmi do sedadlové čísti. Toto se týká starých vlakových souprav, ne City Elefant (ten je bezbariérový).
• Nádraží Ostrava, střed má hrozně nízko nástupiště, tzn. že je docela fuška vynést kočárek do/z vlaku. Cesta s kočárkem z nádraží Ostrava, střed do centra Ostravy je docela složitá. 
  Varianta č. 1: přes Frýdlantské mosty, po ulici 28. října. Tam vám cestu zkomplikuje odbočovací pruh k Fukušimě (obchodní gigant Forum Nová Karolina), který cestu prodlouží o cca 5 minut. 

  

  Zákaz chodců u Fukušimy (Forum Nová Karolína)
  Zdroj: FB stránka Nová Fukušima

  Varianta č. 2: přímo přes Karolínu. Lávka přes koleje je pro kočárky ok, ale v obchoďáku čekejte, že se zdržíte minimálně 10 minut. Chodci trvá díky velkoryse pojatému schodišti průchod Karolínou ani ne 1 minutu. Kočárek je bohužel odkázaný na výtah. Výtahy jsou pro celý obchoďák jen tři a navíc využívají systém postupného sběru pasažérů. Takže za a) čekáte hodně dlouho než přijede výtah, kde bude dost místa pro vás a kočárek (tři výtahy jsou na tak velké nákupní centrum kapacitně velmi nedostačující), za b) když už jste ve výtahu, potrvá vám poměrně dlouho, než se dostanete do cílového patra, protože výtah se snaží "obsloužit" všechny, kteří zmáčkli čudlík.
• Další variantou je výstup až na stanici Ostrava - Stodolní. Tam je nástupiště výše a lépe se s kočárkem do/z vlaku manipuluje. Problém nastává v podchodu, konkrétně směr ulice Stodolní. Z nástupiště do podchodu vede bezbariérová rampa, z podchodu na ulici Stodolní vedou příkré schody bez nájezdů a jeden nefunkční výtah (poničený vandaly a zátopami po přívalových deštích).  Tato veřejná stavba financovaná ze státních a evropských fondů nesplňuje základní požadavky na bezbarierovost.

Schodiště z podchodu směr ulice Stodolní

• Myslím si, že stávající stav podchodu je nejen limitující pro velkou skupinu lidí (maminky s kočárky, lidé se sníženou mobilitou, cyklisté atd.), ale navíc nesplňuje základní podmínky dané zákonem. Napsala jsme proto na stavební úřad oficiální žádost o zjednání nápravy. ZDE si můžete přečíst celý dopis. Uvidíme, jak odpoví...

Na závěr nutno dodat, že já cestuju s kočárkem jen minimálně, mám totiž většinou syna v nosítku. Jednak je to bez kočárku jednodušší, navíc syn je radši v nosítku, protože je pořád u mámy a má větší rozhled a přehled :-)

Na druhou stranu syn roste jako z vody (nebo spíš jako z mlíka), časem už ho neunesu a budu muset cestovat s kočárkem. Doufám tedy, že se dočkám alespoň těch nájezdů. 

Na kole s Croozerem

Po městě a okolí se pohybujeme na kole s dětským vozíkem. Pořídili jsme si z druhé ruky starý model vozíku Croozer 737. Je relativně lehký, snadno rozložitelný, za kolo ho zvládnu přimontovat i bez pomoci manžela. 

Jízda s vozíkem není nijak náročná, jen si člověk musí uvědomit, že potřebuje více prostoru po stranách. Také je je lepší jezdit pomaleji a před většími nerovnostmi povrchu zpomalit a opatrně ji přejet. S vozíkem jedeme většinou spolu, takže ten, který zrovna vozík netáhne, může kontrolovat dítě, jestli je v pořádku. 

Malá miminka se ve vozíku dají vozit buď v miminkovníku nebo lze do vozíku připevnit  dětskou autosedačku. My našeho chlapečka vozíme v autosedačce, kterou do vozíku upevňujeme pomocí tzv. gumicuků (ZDE podrobný návod, jak autosedačku do vozíku umístit). 

Poprvé jsme vozík použili, když bylo našemu miminku dva a půl měsíce. Reaguje na vozík dobře. Prakticky hned po tom, co vyrazíme, usne a probudí se až v cíli. Když chceme, aby ještě chvíli pospal, k vozíku dopředu místo oje připevníme malé kolečko a vozík poslouží i jako kočárek. Případně se dá dopředu upevnit větší kolečko a vozík je pak vhodný k jízdě na in-line bruslích nebo pro běh. 

Ve vozíku je dítě chráněno zepředu jednak síťkou, tak fólií, která vozík zároveň izoluje, když je chladněji. Když je teplo, dá se fólie srolovat a vozík je ochlazován větříkem.

Kam s vozíkem jezdíme?
Vozík používáme především jako dopravní prostředek na naši zahradu, která je 5 km od našeho bydliště. Cesta vede po cyklostezce kolem řeky Ostravice prakticky bez kontaktu s automobilovou dopravou. 
Ve Frýdku-Místku jsou hlavně kolem řek kvalitní cyklostezky, takže jich hojně využíváme. Od července má být otevřena podél Ostravice nová cyklostezka Sviadnov - Vratimov, což znamená, že bude možné dojet z F-M až do Ostravy.  


A jak je to s legislativou?
Dětské vozíky stály donedávna jaksi mimo zákon resp. zákon na ně nepamatoval. Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která "legalizuje" vozíky, prošla poslaneckou sněmovnou i senátem a čeká na podpis prezidenta. Celý legislativní proces je popsán podrobně ZDE. 


A jak má být vozík správně označen?
Pokud je uvnitř dítě, musí být vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1,2 až 1,6 metrů nad úrovní vozovky.


A o čem sním? 
Vozík je do českých podmínek dobré řešení, ale můj sen je tzv. kargo kolo. 
Kdo byl v Holandsku nebo v Dánsku, tak ví, o čem mluvím. Jedno kolo uveze mámu/tátu, několik dětí, psa a nákup. Na serveru NaKole.cz nebo zde nejdete další tipy, jak cestovat na kole s dětmi.

Strasti s ČD

Tentokrát jeden lehce strastiplný zážitek.

Byli jsme v sobotu na návštěvě v Ostravě. Cesta tam v pohodě (autobusem a pěšky, doba cestování 1 hodina).

Ale cesta zpět se vyvíjela ne zcela podle našich představ.

Našli jsme si vlak 17:53 z Ostravy, Vítkovic s tradičním přestupem v Ostravě, Kunčicích na vlak směr Frýdek-Místek. Na přestup jsou v Kunčicích 3 minuty, což je akorát, protože vlak jedoucí z Ostravy, Vítkovic a druhý vlak z Ostravy, hl.n. směřující do Frýdku-Místku přijíždějí ve stejný čas na jedno nástupiště a člověk prostě jen vystoupí z jednoho vlaku, ujde pět metrů a nastoupí do druhého vlaku. No... v sobotu to tak nebylo.

Na nádraží do Vítkovic jsme došli včas, koupili jízdenku a pak přenesli kočárek na nástupiště. Nádraží Ostrava, Vítkovice je sice perfektní ukázka bruselského stylu (bohužel v rozpadu), ale je totálně bariérové a bez pomoci další osoby se s kočárkem prakticky na nástupiště nedostanete. Krátce po příchodu na nástupiště se ozvala oblíbená hláška "Vlak bude opožděn. Předpokládaná doba zpoždění bude asi 10 minut." Jsme na to docela zvyklí, takže jsme se nějak moc nenervovali, jen jsme doufali, že přípoj v Kunčicích na náš vlak počká, což obvykle dělá, pokud nemá vlak zpoždění déle než deset minut.
Vlak měl skutečně jen deset minut zpoždění, ale krátce po tom, co jsme vyjeli z nádraží, se vlak přibrzdil, zhasla světla a jel pak několik stovek metrů jako šnek. Pak se zase rozjel a za chvíli se ta samá situace se zpomalením opakovala. Takže zpoždění rostlo a my dojeli do Kunčič a vlak směr F-M nikde. České dráhy vtipně vyhodnotily, že těch pár lidí (cca 20) může počkat na další vlak, který jede za 45 minut. Ve všední den by to byla pohoda, protože vlaky jezdí co půl hodiny, čekali bychom nanejvýš 15 minut. Takhle to bylo horší. Naštěstí je v Kunčicích zrekonstruovaná hala a dalo se tam docela dobře, v teple, na sedadlech počkat na další vlak.

Dalším vtipem Českých drah je otvírací doba veřejných záchodků na nádraží v Kunčicích.

Ve všední den po 17:35 a v sobotu po 14:50 hodině smůla. Chlapi to řešili vycházkou před nádraží, ženy s přibývajícím časem více a více křížily nohy. Náš chlapeček měl dostatečnou zásobu plenek, takže dobrý.


Vlak z Kunčic do F-M jel už normálně a my byli před 20 hod. doma jak na koni.


Závěrem...někdy je to řehole cestovat vlakem, ale tohle se stává naštěstí jen výjimečně.


A veselá historka na závěr: Vlak, kterým jsme z Vítkovic do Kunčic jeli hlemýždím tempem, je asi už úplně kaput. Během našeho čekání na nádraží v Kunčicích se z tlampačů ozvalo: "Spoj z Kunčic do Svinova je zrušen. Děkujeme za pochopení." Lidi, co přijeli z Frýdku a chtěli se dostat do Svinova, měli ten den prostě smůlu...větší než my. Chtělo by to asi omlazení vozového parku :-)

Doprava a její vliv na kvalitu ovzduší

Více info zde: http://cistenebe.cz/index.php/akce/206-25-4-2012-science-cafe-doprava-a-jeji-vliv-na-kvalitu-ovzdusi

Jedeme na svatbu

Dostali jsme pozvání na svatbu do Litomyšle. První věcí, kterou jsme řešili, byla, jestli je to dobrý nápad, účastnit se svatby s tříměsíčním miminkem. Poptali jsme se známých a rodiny na zkušenosti a rozhodli jsme se, že pojedeme. Pak už jsme jen přemýšleli, jak se dostat do Litomyšle na obřad, který se konal na velikonoční sobotu dopoledne. 

Litomyšl není napojen na železniční trať, takže bylo jasné, že doprava bude muset být kombinovaná. Nakonec jsme vymysleli cestu z Frýdku-Místku do České Třebové vlakem Českých drah a z České Třebové autem, které pro nás poslali budoucí novomanželé. Uvažovali jsme i o RegioJetu, ale ten stojí jen v Ústí nad Orlicí, což je od Litomyšle dál než Česká Třebová. 

Při cestě z F-M do České Třebové je potřeba přestoupit v Ostravě na hlavním nádraží. Bohužel spoj vycházel dost nešťastně. Buď jsme měli v Ostravě na přestup jen 10 minut nebo bychom museli jet o dřívějším vlakem a pak přes hodinu čekat na nádraží. To, že je 10 minut na přestup akorát, platí pouze tehdy, když nemá váš vlak zpoždění (bohužel na tohle nemůžete spoléhat) a když nemáte malé dítě plus zavazadla, s kterým nemůžete moc běhat. A hodinu brzo ráno v chladné nádražní hale s malým miminkem se nám čekat nechtělo. Nakonec nám vypomohl tchán, který nás hodil do Ostravy na vlak autem. Takže dodatečně mu moc děkujeme! 

Cesta vlakem byla v pohodě. Měli jsme rezervovaná dvě místa v kupé ve vagónu vyhrazeném pro rodiče s dětmi. Rezervace míst se nám vyplatila, protože vlak byl před Velikonocemi plný a cestovalo i hodně dětí, takže bez místenek bychom těžko hledali místa. 

Cestovali jsme nalehko, jen s autosedačkou, bez kočárku, jeden velký batoh a malá přebalovací taška. 

V kupé jsme našeho chlapečka vyndali z autosedačky a celou cestu jsme ho měla na klíně. Ze začátku koukal, smál se na spolucestující, pak usnul, po hodince se vzbudil. Nakojila jsme ho a pak už jsme vystupovali. Přebalování jsem zvládla ještě před nástupem do vlaku. V plně obsazeném kupé by to byl asi trochu problém, ale myslím, že kdybych někoho poprosila, jestli může na chvíli uvolnit sedadlo, určitě bychom to zvládli. Vagón určený pro cestování s dětmi má tu výhodu, že v něm cestují další rodiče a ti jsou většinou chápaví a vstřícní. Bohužel  WC ve vlacích Českých drah nejsou přizpůsobeny pro přebalování dětí, ani ve vagónu určených pro rodiče s dětmi. Nemám zkušenost s vlaky RegioJetu, kde je to možná lepší. Máte někdo zkušenost?

Otázkou bylo, zda nám nebude na svatbě chybět kočárek. Řešili jsme to tak, že jsme měli s sebou šátek na nošení dětí a nosítko Manduca. Já upřednostňuji šátek, manžel nosítko. Bylo to v pohodě. Během hostiny jsme měli malého u sebe. Buď byl vzhůru a všechno pozoroval, nebo spal v šátku/nosítku. Měli jsme v místě hostiny k dispozici pokojík, kde jsme ho kojila a kde taky večer spal. Rádiovou chůvičku na hlídání dětí jsme neměli, ale měli jsme na mobilu aplikaci Chůvička (Baby Monitor). Je to taková chytrá věc. Necháte v místnosti, kde spí vaše miminko, mobilní telefon se spuštěnou aplikací. Ve chvíli, kdy se vaše dítě probudí a začne plakat, aplikace vytočí přednastavené telefonní číslo. Aplikace je sice zpoplatněná (59 Kč), ale ve srovnání s cenami rádiových chůviček je to pakatel. Navíc nemusíte s sebou tahat vysílačky, stačí vám váš telefon. 

Svatba se vydařila (dopadlo to dobře, vzali se :-), my jsme si to užili a s cestováním nebyl žádný větší problém (nutno dodat, že bez výpomoci by to byla větší výzva). 

Díky všem a novomanželům hodně štěstí! 

Respekt chodcům

Aktuální číslo časopisu Respekt (č. 13) přináší zajímavý článek o tom, jak se žije chodcům v českých městech: Pěší sobě. Chodci v českých městech se začínají hlásit o svá práva.


A zde anketa na téma: Co by měla města udělat, aby se v nich lépe chodilo?

Radim Knapp

koordinátor projektu Podvou.cz

Města musí chápat chůzi jako neoddělitelnou složku městské infrastruktury, která nebojuje s ostatními druhy dopravy, ale naopak ji účelně doplňuje. Ve srovnání s investicemi do jiných druhů dopravy mohou být ty do lepších podmínek pro pěší velmi nízké – například zklidnění ulic formou omezení vjezdu, rychlosti a počtu parkovacích míst v centru města přináší chodcům okamžitou úlevu, která minimálně zatěžuje městský rozpočet. Není možné nenarazit na odpor těch, kdo se takovými rozhodnutími budou cítit kráceni na svých právech. Pokud je ovšem kvalita života obyvatel a veřejný prostor přátelský k chodcům prioritou vedení města,  pak se podobné zásahy nečiní nahodile, nekoncepčně, nebo dokonce někomu natruc, ale vždy v rámci širší diskuse. Možnost svobodně chodit po městě by měla být chápána jako samozřejmost, nikoli přebytečný luxus.

Robert Sedlák

Nadace Partnerství

Města by se měla přihlásit k potřebám chodců a následně začít systematicky plánovat. Cílem je město krátkých tras, ve kterém mohu denní záležitosti obstarat v pěší docházkové vzdálenosti, případně v kombinaci s hromadnou dopravou. Územní plán nastaví podmínky pro funkčně pestré město s vybaveností soustředěnou do místních center. Projekty s vlivem na veřejný prostor budou posuzovány z pohledu člověka-chodce, a ne odněkud z ptačí perspektivy. Důsledný přístup povede k férovému dělení veřejného prostoru mezi chodce a auta tak, že například budou ve větší míře zaváděny obytné zóny s předností chodců, z chodníků zmizí zaparkovaná auta nebo strávíme méně času čekáním na přechodu.

Eva-Maria Eppleová

autorka německého projektu 20 Grüne Hauptwege

Komunita vstřícná k chodcům otvírá nový pohled na mobilitu. Měřítkem úspěchu jsou tzv. slabí – děti a batolata, chudí, postižení nebo staří lidé –, obecně lidé, které neposiluje dopravní prostředek. Patří sem také lidé s „křehkými“ zájmy, jako je zvědavost, touha po komunikaci, rekreaci, rehabilitaci, chůzi pro radost apod. Z hlediska rozvoje veřejného prostoru je na chůzi nutné pohlížet zároveň jako na přesun i pobývání. Často pomohou docela malá, ale promyšlená opatření, ta však musí být součástí ambiciózního záměru města. Opatření na pomoc chodcům, jež jsou pouhým přívěskem dopravní politiky, nikam nevedou. Rozvoj chůze tak musí probíhat na mnoha úrovních řízení města. Abych zmínila alespoň jeden detail, město potřebuje stromy, které stíní, a čerstvý vzduch, aby člověk mohl mít z chůze radost.

Jan Gehl

architekt

Budování měst pro lidi předpokládá jednotnou politickou intervenci na úrovni celé radnice. Obyvatelé města musí být k tomu, aby za svými každodenními činnostmi chodili pěšky nebo jezdili na kole, vyzváni. Posun priorit  od automobilů k lidem si žádá politickou vůli a změnu způsobu myšlení managementu radnice. Celý proces má mnoho postupných kroků, každý z nich ale obsahuje omezení automobilové dopravy a výzvu lidem. Pozvěte lidi do města, vytvořte město pro každého, pro mladé i pro staré, a získáte živé a trvale udržitelné prostředí pro všechny.

Zdroj: http://respekt.ihned.cz/c1-55156650-anketa-co-by-mela-mesta-udelat-aby-se-v-nich-lepe-chodilo

První zkušenosti

Našemu chlapečkovi jsou už skoro tři měsíce a během té doby jsme už něco pocestovali.

Ve městě
Po městě se pohybujeme v celku bez problémů. Většinou pěšky, s kočárkem se skoro všude dostaneme, chodníky jsou ve městě opravené. MHD cestujeme buď s kočárkem nebo častěji mám miminko uvázané v šátku. V našem městě bohužel skoro nejezdí nízkopodlažní autobusy, takže s vynášením kočárku do autobusu bývá často problém. MHD využívají většinou starší lidé nebo děti, případně lidi se sníženou mobilitou a ti nemají sílu mi s kočárkem pomoci. Proto kočárek používám jen když cestuju s manželem nebo s jiným doprovodem. Další menší komplikací je fakt, že město pro přepravu využívá i staré autobusy určené pro dálkovou přepravu, kde je jen jedno malé místo na velmi úzký kočárek. Máme úzký kočárek (starý klasický hluboký Peg Perego), takže jsme se vždycky i do tak malého prostoru vešli. 
Jednodušší, a pro mě i příjemnější, je cestovat v MHD s miminkem uvázaným v šátku. Odpadají jakékoli problémy s nastupováním a vystupováním. V autobuse si vždycky snažím sednout protisměru jízdy, kdyby autobus prudce zabrzdil, ať neublížím malému. Navíc se vždycky s někým dám do řeči (spíš se lidi dávají do řeči se mnou) a bavíme se o tom, jaké je to nosit dítě v šátku, jestli může dýchat, jestli se mu to líbí atd. Nedávno jsem jednu starou paní tak uchvátila, že říkala, že v příštím životě bude taky nosit děti v šátku. Že její babička taky nosila, jen potom jim nacpali ten kočárek a šátek byl tabu. 


Autobus meziměsto
Autobusem jsme zatím jeli jen z Frýdku-Místku do Ostravy (cca 20 km). Jak už jsme zmínila v předchozím odstavci, autobus má hned několik mínusů. Nastupování a vystupování je složitější, ale autobusem do Ostravy cestují především pracující lidi a studenti, kteří mají větší chuť a možnost pomoct s kočárkem. Riziko cestování dálkovým autobusem je taky v tom, že když je místo pro kočárky obsazené, máte smůlu. Pomohlo by, kdyby se místo dalo rezervovat, ale to bohužel místní dopravce neumožňuje. My to řešíme tak, že nastupujeme na autobusovém nádraží odkud autobus svou trasu začíná a tím máme větší šanci se do autobusu dostat. Při cestě do Ostravy jsme to tak udělali a hned další zastávku nastupoval další kočárek. Bylo tam místo pro dva kočárky, takže jsme se v pohodě vlezli. Za kočárek se v autobuse musí platit. Platíte jako za nadměrné zavazadlo např. lyže. Z F-M do Ostravy 7 Kč.  


Příměstský vlak
Cestování příměstským vlakem s kočárkem má své výhody a nevýhody. 

Výhody:

• Ve vlaku je vždycky dost místa na kočárek. Existují speciálně vyhrazená místa na kočárky a kdyby náhodou bylo plno (místo je určeno i pro kola), tak se vždycky vlezete do uličky.
• Za kočárek neplatíte.
• Moderní vlaky bývají nízkopodlažní a nastupování je velmi snadné.
• Můžete dítě vytáhnout z kočárku, sednou si s ním na sedadlo, krmit, hrát si atd.

Nevýhody:

• Nastupování může být složité. Pokud se jedná o staré vagóny, bývají dveře někdy hodně úzké (pokud máte širší kočárek, může být problém) a příkré. Lidé většinou pomůžou, v nejhorším pomůže průvodčí.
• Některá nádraží/nástupiště bývají velmi bariérová. Ve Frýdku-Místku máme podchody. Z místecké strany je do podchodu sjezd a na nástupiště se člověk dostane výtahem. Bohužel výtah z frýdecké strany do nádražní budovy je mimo provoz. My bydlíme v Místku, takže dobrý, jen si nemůžu sama koupit lístek. Menší vesnická nádraží nebývají problém, o to větší oříšek jsou městská nádraží, např. Ostrava - Vítkovice (nadchod, hodně schodů, bez nájezdu), Ostrava - Stodolní (podchod, směr centrum výtahy, ale nefunkční, schody bez nájezdů), Havířov (podchod, schody, bez výtahu). V pohodě jsou Ostrava-Kunčice (přestup z F-M na Havířov, nadchod, ale nové výtahy), Ostrava-střed. 
• Speciálně vyhrazená místa pro kočárky někdy nemají sedadla, takže jízdu vlakem u kočárku postojíte.