Dříve nebo později to muselo přijít. Noční můra všech rodičů. Naučit dítě chodit na nočník.
Nebudu zde popisovat sáhodlouze "jak na to", jen řeknu, že jsme se inspirovali knížkou Hurá na nočník a musím říct, že je to velmi šetrná, docela respektující a hlavně účinná metoda.
Když už dítě zvládá jakž takž běžný provoz bez plínky, následuje další level...car-free cestování bez plínky.
Na co se připravit a na co si dát pozor?
1. Učte dítě na nočník mimo hlavní cestovaní sezónu
Většina rodičů učí dítě na nočník v létě. Nechají dítě běhat s holým zadečkem a říkají, že se tak dítě rychleji naučí. Mají pravděpodobně pravdu. Na druhou stranu v létě má naše rodina asi jako každá jiná největší cestovací špičku. Podle mého názoru, dítě potřebuje na učení na nočník klid, čas a no stress. A ten jsme našemu Františkovi nemohli v létě zaručit. Proto jsme učení na nočník přesunuli na říjen a dobře jsme udělali. Naučil se celkem rychle, bez stresu a léto jsme si ještě užili s plínkou.
2. V době intenzivního učení žádné velké cesty
Intenzivní učení trvá asi 14 dní. S Františkem jsme byli co nejvíce doma, pravidelně zkoušeli nočník a pomalu slavili první úspěchy. Sebemenší vykolejení z rutiny může zapřičinit neúspěch, což podkopává motivaci a sebevědomí dítěte.
3. Začínejte pomalu
I v období intenzivního učení se nevyhnete cestování - ať už jen pěšky, s kočárkem, na kole, autobusem nebo vlakem. Cestování bez plínky zkoušejte jen pomalu. Ze začátku je úspěch i půl hodina venku bez počurání. Pak zvládne hodinu v kočárku, potom i jízdu po městě autobusem, nakonec i hodinovou jízdu vlakem.
4. Plínka a informace
Ze začátku jsme i na tyto kratší cesty dávali plínku s informací, ať do plínky nečurá, že si hned na místě zajdeme na nočník/záchod, že jí má jen proto, kdyby se náhodou stala nehoda. Tato metoda se nám osvědčila. Prakticky nikdy nečural a všichni jsme byli klidnější. Tato metoda nefungovala při delší cestě v cyklovozíku. Dítěti se špatně z vozíku komunikuje, taky není možné kdekoli zastavit. Plínka proto byla často mokrá. Na druhou stranu tento problém se sám vyřešil. Teď v listopadu už na kole jezdíme minimálně a do jara to už snad natrénujeme natolik, že to nebude problém. Uvidíme...
5. Před odchodem z domu na nočník
Nejlepší způsob, jak předejít mokrým nepříjemnostem na cestách, je naučit dítě chodit na nočník před odchodem z domu. My jsme to udělali tak, že jsme synovi řekli, že my taky vždycky před odchodem jdeme na záchod a že se to tak dělá a tak to dělá taky. Někdy je kolem toho křik, ale dneska už poznám, kdy opravdu nepotřebuje a můžeme v klidu vyrazit na autobus. V průběhu cesty dítě až tak moc nepije, takže i hodinu i déle vydrží.
6. Do vlaku nočník
Zatím jsme žádnou delší cestu ještě neabsolvovali, ale když jsme jeli na návštěvu k babičce (cca hodina a půl cesty), měli jsme s sebou nočník. Synovi jsme řekli, že mu sice dáváme na cestu raději plínku, ale že máme se sebou nočníček, že se může když tak vyčurat ve vlaku. Na to nakonec nedošlo, ale je to řešení i pro delší cesty.
7. Cestovní nočník?
Při psaní tohoto příspěvku jsme narazila na cestovní nočník Potette Plus nebo na Kiddy. Máte někdo s tímto nebo jiným cestovním nočníkem nějakou zkušenost?
Delší nočník-free cesta nás teprve čeká, tak dám potom info, jak to dopadlo. Držte palce :-)
