Korutany na kolech s dětmi

V létě 2020 jsme s kamarádem Honzou a dětmi Bělkou (4), Tondou (7), Frantou (8) a Mikim (10) vyrazili na kola k jezerům v rakouských Korutanech.

Co jsme zažili:

• Pravou cykloturistiku se stany a brašnami po bezpečných cyklostezkách.

• Každodenní koupačky v teplé vodě průzračných jezer.

• Alpský výlet na Gerlitzen (1.919 m n.m.).

• Plavbu lodí po Wörtersee.

• Projížďku po centerech Klagenfurtu a Villachu.

• Kratší MTB etapu mezi Villachem a Faakersee.

• Šlapadla na Osiachersee.

• Městskou pláž u Klagenfurtu, na které to žilo.

• Část cyklostezky podél řeky Drávy.

Naším startovním i cílovým místem byl Villach. Honza se svými dětmi, věcmi a koly (4 na střeše dvě v autě) dojel autem. Já se svými dětmi dojel vlakem s přestupem v Ostravě a Vídni. Cesta trvala 9-10 hodin, podobně autem nebo vlakem. Ve vlacích fungovaly jídelní vozy. Musím říct, že cestovat takto vlakem s malými dětmi bez kol, jen s příručním zavazadlem, je velmi pohodlné.

Čtyřletá Bělka jela celou dobu zavěšena za mým kolem na FollowMe. Starší Franta a Miki už vezli nějaký ten náklad - spacáky a/nebo karimatky. Mladší Tonda jel nalehko, již téměř celu dobu sám, nouzově pak zavěšený na gumicuku za honzovým kolem.

Věcí pro tři lidi na týden a půl bylo celkem dost, proto jsem si na kolo dokoupil přední nosič Zefal Raider a přední brašny Ortlieb Sport-Roller. Brašny jsou to nepromokavé, obě dohromady 25 litrové (tedy přiměřená velikost, které nezkomplikuje otáčení řidítky), dobře drží, jednoduše se nasazují a sundávají, pořízené u oficiálního českého distributora Ortlieb, firmy Azub.

K dispozici jsme měli celkem 10 dní. Trasu jsme přizpůsobili našim malým cyklistům, etapy byly kolem 30 kilometrů za den: 

1. den - příjezd do Villachu (10h vlakem), přesun k Ossiacher see (10 km)

2. den - lanovkou na Gerlitzen

3. den - nalehko kolem Ossiachar see (30 km)

4. den - do Villachu a k Faaker see (20 km)

5. den - podél Drávy (35 km)

6. den - do Kagenfurtu a k Wörther see (30 km)

7. den - podél Worther see do jiného kempu (30 km)

8. den - rezerva / možný přesun vzhůru k Keutschacher see (10 km)

9. den - zpět do Villachu k Reintaler See (30 km)

10. den - cesta domů (9h vlakem)

Murská cyklostezka s dětmi

V červenci 2019 jsme se, dvě rodiny, vypravili do rakouského Štýrska na cyklostezku podél řeky Mur. Všechny věci jsme měli nabaleny na kolech a každou noc spali v jiném kempu.

Jeli jsme ve složení Ubíkovi (Markéta, Standa, Franta 7r, Bělka 3r) a Koběrští (Honza, Miki 9r, Tonda 6r). Nejmladší účastnice jela v cyklovozíku Croozer Kid For 1. Ten má výhodu, že se do něj dá, kromě dítěte, naložit i dalších 70 litrů věcí. Všichni dospělí jsme měli nepromokavé brašny Ortlieb, zadní/boční Back-Roller Classic 2 x 20 l a zadní/horní Rack-Pack 31 l. Honza měl navíc i přední/boční brašny Sport Arsenal.

Dopravu do výchozího místa jsme realizovali vlakem. S ohledem na spoje, větší vzdálenosti a přítomnost tříletého dítěte, jsme cestu tam rozdělili na dva dny. První den jsme vlakem z Frýdku-Místku dojeli do Bruck an der Mur (v současné době je to možné s použitím třech vlaků). Druhý den jsme pak místní lokálkou dojeli do Tamswegu, železniční stanice, která je nejblíže prameni Muru. 

O největší dobrodružství se hned první den postaral strojvedoucí vlaku, když jsme potřebovali přestoupit v rakouském Unzmarktu. Z vlaku vystoupili Markéta s Bělkou v cyklovozíku a já s jedním kolem. Vrátil jsem se pro další kola a brašny, ale vlak se náhle uzavřel a rozjel. Markéta na nástupišti mávala, já zuřivě mačkal tlačítko pro otevření dveří. Po chvíli se vlak opět zastavil a my mohli vyložit všechna kola, brašny a lidi. Holt, cestování vlakem s nabalenými koly je vždy tak trochu stres. Od té doby vždy upozorňujeme průvodčího, že budeme vystupovat s koly a nějaký čas nám to zabere.

Z Tamswegu jsme na kolech pokračovali 18 kilometrů proti proudu Muru, do vesnice St. Michael. Slibovali jsme si od této části Alp, že se, pro zpestření, necháme bez kol vyvézt  lanovkou a trochu se projdeme a porozhlédnout. Bohužel, na začátku českých prázdnin nebyly ještě místní lanovky v provozu.

Třetí a všechny další dny jsme pokračovali na kolech dál, již po proudu řeky Mur. Zvláště ve vyšších alpských partiích je řeka působivá a jízda podél ní je skutečný zážitek. Koupací vody se poblíž cyklostezky sem tam vyskytovaly. Nejvíce nás zaujaly kempy s vlastními jezery Olachgut před městečkem Murau, Murinsel před Knittelfeldem. A také biotop u vesnice Lind bei Scheifling.

Velká města na Muru jsou Leoben a Graz. V Grazu stojí za pohled skála na Slossbergplatz. Naše děti ale, stejně jako všude jinde, nejvíc zajímalo místní hřiště. Zaskočilo nás, že “kemp” v Grazu je jen pro karavany a tak jsme museli pokračovat za město, k jezeru Schwarzlsee. Chlapci ten den překonali svá dosavadní maxima.

Náš itinerář byl:

1. den: vlakem do Bruck am der Mur (5 km na kole do kempu)

2. den: vlakem do Tamswegu, na kole do St. Michael (5 + 17 km)

3. den: St. Michael - Tamsweg (17 km)

4. den: Tamsweg - Murau (38 km do kempu Olachgut)

5. den: Murau - Unzmarkt (35 km)

6. den: Unzmarkt - Knittelfeld (38 km do kempu Murinsel)

7. den: Knittelfeld - Leoben (35 km)

8. den: Leoben - Bruck an der Mur (18 km)

9. den: Bruck an der Mur - Ungersdorf (34 km)

10. den: Peggau - Graz (42 km do kempu Schwarzlsee)

11. den: zpět do Grazu na vlak a domů (19 km)

Celkem 300 km, trasa na mapě zde: https://mapy.cz/s/3l15Q

Tip na cyklodovolenou: Jižní Čechy

Přinášíme vám tip na letní rodinnou dovolenou na kolech. V létě 2017 jsme, společně s našimi kamarády, navštívili Jižní Čechy. 

Jako místo pobytu jsme zvolili Třeboň. Je to destinace hojně navštěvovaná, proto jsme vybrali raději předprázdninový termín. Kamarádi (jedna rodina z Brna, druhá z Frýdku-Místku) jeli autem, my vlakem. S sebou jsme vzali naše děti (František 5 let , Běla 16 měsíců), kola, jedno vybavené cyklosedačkou, druhé tažným zařízením FollowMe a 70 litrovou trojbrašnou, třetí kolo bylo dětské. Zavazadla doplnily už jen 5 litrové řidítkové brašny a menší 35 litrový batoh. Na pěší výlety jsme s sebou brali nosítko. 

Do Třeboně je to od nás z Frýdku-Místku relativně daleko, proto jsme cestu tam rozdělili na dvě části. První den jsme jeli osobákem do Ostravy a rychlíkem do Brna. Tam jsme měli přes Airbnb rezervován pokoj kousek od nádraží. Složili jsme tam bagáž a vydali se na procházku do města a na návštěvu ke kamarádům. Druhý den jsme pokračovali přímým rychlíkem do Veselí nad Lužnicí. Mezi Brnem a Náměští byla zrovna výluka, ale naložit nabalená kola do dodávky “v plné polní”, nebyl naštěstí problém.

Z Veselí jsme pokračovali již na kolech 30 kilometrů do Třeboně, krajinou nesčetných rybníků a lesů. Vše jsou rovinky, takže mimořádně vhodné pro děti. Kdo by se chtěl smočit, hned za Veselím jsou pískovny. Vykoupat se dá též na severozápadní písečné pláži rybníka Rožmberk. Naše ubytování v Třeboni bylo kousek od rybníka Svět a zároveň nedaleko historického centra města. Apartmán stál něco přes 1.000 Kč/noc/rodinu.

Z Třeboně jsme další dny podnikli několik cyklovýletů, opět měly kolem 30 km, což byla vzdálenost, kterou naše děti v pohodě snášely. Občas nepříjemně překvapila panelová cesta značená jako cyklostezka. První den jsme jeli okruh přes Majdalenu. Druhý den kolem rybníka Rožmberku. Třetí den jsme se projeli lodí po rybníku Svět a s dětmi zajeli k nedaleké Schwarzemberské hrobce. Samotná Třeboň je krásné městečko, se zámkem, akváriem sladkovodních ryb a velkým množstvím restaurací, které nabízejí rybí speciality.

Další den jsme se od našich přátel odpojili a na kolech přejeli do nedalekých Českých Budějovic. Nejpůsobivější část této trasy vedla kolem potůčka Čertíka. Město tepe životem, užili jsme si tam jeden hudební festival a poseděli na největším českém náměstí. Ubytování jsme měli opět zamluveno dopředu, apartmán kousek od centra. Velmi jsme se těšili na celodenní výlet z Budějovic podél Vltavy k hradu Hluboká. Většina trasy se dá jet po obou březích. Na Hluboké mají též sympatické koupaliště. 

Co by to bylo za návštěvu jižních Čech bez shlédnutí Českého Krumlova. Z Budějovic jsme do něj dojeli raději žlutým autobusem. Prošli jsme historické centrum, zašli se podívat na zámek i do zámecké zahrady se slavným otočným hledištěm. Návštěvu centra Krumlova doporučujeme, z důvodu velkého množství turistů, podniknout raději z rána. Docela hodně času jsme nakonec strávili smáčením nohou ve Vltavě, pod slavným jezem.

Domů jsme se vraceli vlakem přes Prahu, tentokrát na jeden zátah do Ostravy. Tam jsme sedli na kola a protáhli si nohy na cyklostezce podél Ostravice do Frýdku-Místku.

Taurská cyklostezka

Jet stovky kilometrů po bezpečné cyklostezce, to je zatím něco, co v Česku nemáme. Nevadí, u našich jižních sousedů takových mají dobrý tucet, takže si stačí vybrat a vyrazit. My si vybrali Taurskou cyklostezku.

Cesta do Rakouska

Začínali jsme v Salzburgu, který je lehce dosažitelný vlakem. Konkrétně jsme od nás jeli vlakem Ex Moravia z Ostravy do Vídně Westbahnhof (3h 17min) a přestoupili na IC do Salzbugu (2h 52min). Přijedete-li do Vídně později, stejně jako my, je půlhodina na přestup naprosté minimum. Bohužel rezervace na pozdější Ex do Salzburgu není dopředu možná. Jízdenku jsme si koupili včasnou zpáteční u ČD. Pro dva dospělé a dvě kola stála cca 4.300 Kč. U českého Ex vyžadovali i rezervaci na cyklovozík, v rakouském IC stačila rezervace a jízdenka na kola.  Vlak z Ostrava-Vídeň bere kola jako spoluzavazadlo, tzn. vše si nakládáte sami. Dveře jsou naštěstí dostatečně široké pro nástup s cyklovozíkem. Vídeň-Salzburg má už samostatný oddíl pro kola, s naložením vám pomůže pracovník drah. Při cestě z Vídně do Salzburgu nám tam naložili i cyklovozík, při cestě zpět nás překvapili tím, že se jim tam už nevejde. Vozík jsme složili a dali do našeho vagónu. Byl to trochu adrenalin. 

Naše trasa

Vybrali jsme okružní variantu Taurské cyklostezky. Není moc dlouhá, papírově 264 km, my se zajížďkami najeli za 11 dní natěžko s cyklovozíkem celkem 353 km. Sleduje toky řek Saalach a Salzach, je částečně vedena pod nejvyšším rakouským pohořím, Vysokými Taury. Stezka je buď výlučně pro kola nebo po málo frekventovaných silnicích. Povrch většinou asfalt. Taurská cyklostezka je rozhodně více kopečkovitá než Dunajská.
 

Vybavení

Oproti loňsku jsme měli pár vychytávek. Především brašny Ortlieb, o kterých píšu v samostatném článku. Díky jejich větší kapacitě jsme do cyklovozíku dali jen 35 litrový batoh, kde měl František všechno své oblečení. Hodil se nám pak na výšlapy. Dále jsme pořídili nový stan Jurek Midi 4. Je kvalitní, prostorný a přesto nikterak těžký. Vzali jsme s sebou i vařič, na ranní čaj nebo občasné teplé večeře. Z loňských vychytávek si musím znovu pochválit nepromokavou plachtu 3x4m s kovovými oky. Ráno a večer na piknik, v noci na zakrytí kol a cyklovozíku, přes den pohodlně schována pod sedačkou ve vozíku.

Jak cestu zvládal František?

Měli jsme trochu obavy, jestli není už na cyklovozík moc velký (3,5 roku) a zda ho to ještě vůbec bude bavit, když už je sám cyklista a ve vozíku téměř nejezdí. Obavy byly zbytečné. Františkovi se to moc líbilo, máme pocit, že si to dokonce více užíval než minulý rok. Více se díval kolem sebe, ptal se na různé věci, využil čas ve vozíku na spaní a pak o to více mohl řádit. Taky se na cestu moc těšil - vzpomínal na loňské Rakousko a těšil se zase na spaní ve stanu, dětská hřiště nebo zmrzliny. 

Náš itinerář

1. den: doprava do Salzburgu, prohlídka města – skvěle dostupné na kole, 15 km, kemp Nord-Sam s bazénem

2. den: přes Leopoldskron k řece Saalach, přes Bad Reichenhall (solné doly) do Unkenu, 54 km, kemp Steinpass

3. den: podél Saalachu přes Lofer do Weissbachu, prošli jsme soutěsku Seisenbergklamm, 26 km na kole, kemp Ferienwiese (podle Markéty nejkrásnější úsek trasy)

4. den: podél Saalachu přes Saafelden do Zell am See, dále vláčkem do Krimmlu (délka cesty 1 hod 23 min), 37 km, kemp S.N.P.

5. den: vyjeli jsme ke Krimmelským vodopádům (nejvyšší v Evropě), zkoukli Vodní svět (hrátky s vodou pro děti) a podél Salzachu dojeli do Mittersillu, 42 km, kemp Schmidl

6. den: jsme se přesunuli 33 km do Kaprunu, kde jsme si odpočinuli u bazénu a udělali velké prádlo v kempu Mühle

7. den: vyjeli jsme lanovkou na ledovec do výšky 3.023m, já si vyšlápnul na Kitzsteinhorn (3.203m), prošli jsme tunelem v hoře k výhledu na Grossglockner a dále k Ice Aréně, kde se dalo sáňkovat. Pak jsme se posunuli opět k Zell am See do kempu Panorama a vykoupali se v jezeře (super pro děti - velmi pozvolný vstup do jezera, teplá voda), 12 km na kole

8. den: největší stoupání k horní stanici přečerpávací elektrárny, parádní koupačka v Plankenau, poté do St. Johann, 43 km, kemp Kastenhof

9. den: podél Salzachu přes Bischofshofen, hrad Werfen (poblíž i ledová jeskyně Eisreisenwelt) přes průsmyk do Gollingu, 41km, kemp Martina

 

10. den: zkoukli jsme Gollingský vodopád a podél Salzachu přes Hallein uzavřeli okruh v Salzburgu, zašli do ZOO v Hellbrunnu, 41 km, kemp Schloss Aigen

11. den: jsme ještě jednou prošli centrum Salzburgu, popojeli 11 km, sedli na IC do Vídně a odtamtud Ex do Ostravy

Naše tipy a postřehy

• Výborným zdrojem informací v Češtině pro dálkové cyklostezky jsou stránky Cyklistika Krnov. Pro účely orientace jsme používali mapu Tauerradweg od freytag & berndt v kombinaci s on-line cyklo/turistickou mapou Rakouska od vydavatelství Kompass. Existuje i jako aplikace pro chytré mobily s Androidem nebo iOS, u které si za nějaký ten peníz můžete stáhnout výřez mapy pro použití bez nutnosti připojení k internetu. Doporučujeme, velmi nám to pomohlo v orientaci.
• Salzburské severní kempy Nord-Sam a Panorama jsou vedle cyklostezky vedoucí podél potoku. Od nádraží se tedy vydejte na sever, najdete tuto cyklostezku, najdete i kempy.
• Pokud vyloženě netoužíte vidět zámek Leopoldskron, začněte jízdu podél Saalachu už u jejího soutoku se Salzachem u Sazburgu. Oficiální Taurská cyklostezka ze Salzburgu do Bad Reichenhall je dost orientačně náročná, neustále jsem koukal na GPS a to otravuje.
• Máte-li dostatek času, odskočte si z Taurské cyklostezky z Bad Reichenhall do solných dolů nebo k jezeru Königsee u Bechtesgadenu.
• I přes vyšší cenu (za 2 dospělé osoby jsme platili se slevou pro ubytované v kempu cca 1.800 Kč) stojí letní návštěva ledovce nad Kaprunem za to. Zejména, pokud máte s sebou děti, kterým nahoře „zdarma“ půjčí sáňky či boby.
• Na Krimmelské vodopády si vyčleňte alespoň půlden. Nejde jen o to, vidět je dopadat, podél nich, 400 m výškových, vede pěší stezka. Vyhládne-li vám, ve výšce 300 m je chata se zemitou obsluhou. Vodní svět před vstupem k vodopádům se spoustou hejblat, byl snad největším zážitkem našeho tříletého syna z celé cesty.
• Vedení Taurské cyklostezky mezi obcemi Lend a Swarzach přes horní nádrž přečerpávací elektrárny poskytuje krásné výhledy, nicméně boří představu o pohodové jízdě podél řeky. Natěžko s cyklovozíkem již stojí za zvážení aleternativa podél Salzachu po málo frekventované silnici.
• Lokálka z Zell am See do Krimmlu nasazuje každodenně také parní vláček. Zkuste vychytat.
• Salzburgská ZOO není převeliká (prošli jsme za cca 3h), je však pozoruhodná svou přirozenou bariérou, kterou z jedné strany tvoří desítky metrů vysoká skála.
• Zvažte, zda se vám vyplatí pořízení Salzburgské karty. My si ji nepořídili a myslím, že se nám to vyplatilo :)
• Na dětské hřiště narazíte v každé vesnici. I menší obce mají svá badsee s průzračnou vodou (bezplatná či do 5 Eur) nebo rovnou koupaliště s množstvím atrakcí.
• Za tříleté děti se v mnoha kempech již platí. Velký kemp s bazénem kolem 30 Eur na noc nebyl výjimkou. Kvalita služeb je pak hodně dobrá: nabízí se pračka, nákup potravin na snídani, WiFi, atrakce pro děti. U malých rodinných kempů jsme se dostali na 16 Eur/noc, vybavení pak bylo skromnější. Samozřejmě, dá se mnohé ušetřit, spíte-li ve volné přírodě anebo si domluvíte ubytko předem, např. přes Warmshowers.
• Rakouské supermarkety jsou v neděli a o svátcích zavřené. Zjistěte si, zda na Váš pobyt nějaký svátek připadá.
• Za oběd v restauracích počítejte pro dvě osoby (polévka, hlavní jídlo a pití) cca 25 až 30 euro. Ceny jídla v obchodech jsou vyšší než v ČR - hlavně pečivo, ovoce a zelenina.

Závěrem bych rád napsal, že jsou věci, jako majestátné Alpy, které v Česku mít nikdy nebudeme. Dále jsou věci, na kterých se již pracuje: přijde doba, kdy i u nás budou stovky kilometrů dlouhé cyklostezky. A nakonec něco, co bychom mohli mít hned, stačí chtít: úsměv na tváři. Je to neskutečný rozdíl, přijít ráno do obchodu nebo se projít po kempu, kde se se všemi zdravíte a výraz obličeje říká: „rád vás vidím“, „vnímám vás“. Často se dá prohodit pár slov, jen tak. Nic to nestojí a udělá to den lepším.